Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

Fauna

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se vyznačuje vysokou rozrůzněností ekosystémů od vápnitých mokřadů až po kyselé reliktní bory. Z toho vyplývá i bohatost společenstev a druhů živočichů. Nejlépe jsou prozatím prozkoumány mokřady, kde se vyskytuje unikátní fauna s řadou bezobratlých živočichů, kteří se v České republice nikde jinde nevyskytují. Příkladem může být drobný plž vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), postglaciální relikt, který přežil v mokřadech podél Liběchovky a Pšovky, zatímco v jiných oblastech již před několika tisíci lety vyhynul.

Z dalších vzácných měkkýšů, vázaných svým výskytem na mokřady, je nutno zmínit např. plže vrkoče útlého (Vertigo angustior), oblovku velkou (Cochlicopa nitens) či mlže hrachovku říční (Pisidium amnicum) nebo h. rýhovanou (P. tenuilineatum), obývající ve velmi početných populacích potok Liběchovku a v menších i potok Pšovku.

Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Snovačka Enoplognatha caricis a pavouk Mysmenella jobi jsou z Čech známi z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. V mokřadech Pšovky u Mšenských pokliček bylo také nalezeno několik druhů chrostíků, nových pro faunu České republiky, a vzácná jepice Paraleptohlebia werneri. Ze zajímavých brouků lze zmínit např. vzácného střevlíka Epaphius rivularis či atraktivního tesaříka pižmového (Aromia moschata).

Velmi zajímavým biotopem, i když plošně málo rozsáhlým, jsou skály a zbytky skalních lesostepí na hranách skal. Bohaté jsou zejména zbytky skalních lesostepí na místech pokrytých spraší přecházející až v rozvolněnější les. Tato místa jsou mnohem zajímavější botanicky, avšak žije zde i řada vzácných bezobratlých živočichů. Jedná se z pavouků např. o sklípkánky Atypus piceus a A. affinis, kteří jsou zmenšeninou severoamerických sklípkanů. Dalším vzácným pavoukem je druh Centromerus prudens, který se v Čechách vyskytuje pouze zde (v PR Vlhošť) a pro kterého je to nejvýchodnější lokalita v Evropě. Velmi bohaté jsou také zbytky reliktních borů na pískovcích. Ty jsou obývány společenstvy živočichů, které mají blíže k otevřeným xerotermofilním stanovištím než k stanovištím lesním. Zejména fauna pavouků je velmi hodnotná a některé druhy se v České republice vyskytují pouze zde. Příkladem je v celé Evropě vzácný slíďák Alopecosa fabrilis, který byl prozatím nalezen pouze v PR Vlhošť, stejně jako snovačka Dipoena torva.

V mokřadech je jedním z nejvýznamnějších obyvatelů Pšovky ryba sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia).

Dalšími typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci, poměrně často se vyskytují čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné druhy patří rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na prameništích. Mokřady na Kokořínsku nejsou příliš atraktivní pro vodní ptáky, takže zde ze vzácnějších druhů uvidíme nejspíše pouze ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a z rákosin je možno zaslechnout chřástala vodního (Rallus aquaticus).

V potoce Pšovka byly zjištěny 3 druhy raků s tím, že jednotlivé druhy obývaly různé úseky a překrývaly se pouze v určitých úsecích. Z pohledu ochrany přírody je nejvýznamnějším výskyt raka říčního (Astacus astacus). Bohužel jeho populace byla značně zdecimována v letech 1998-1999 výskytem onemocnění tzv. račího moru a v současnosti je výskyt omezen prakticky pouze na horní tok Pšovky. Výskyt severoamerického raka pruhovaného (Orconectes limosus) v dolním toku Pšovky je významný z opačného důvodu, neboť tento rak vytlačuje naše původní druhy a nelze vyloučit, že je přenašečem různých chorob včetně tzv. račího moru na původní druh. Nutností je neustálé potlačování výskytu tohoto nepůvodního raka, který se postupně šíří proti proudu Pšovky na místa uvolněná vyhynutím raka bahenního (Astacus leptodactylus).

Skály jsou také důležitým místem pro řadu vzácnějších obratlovců. Pro hnízdění využívá skalních říms krkavec velký (Corvus corax) a výr velký (Bubo bubo). V posledních letech je stále častěji sledován i sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Na území CHKO je v současné době známo 1 stabilní hnízdiště, další 1-2 jsou pravděpodobné. Skalní štěrbiny často jako úkryty využívají netopýři, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus).

Lesy s převahou borových a smíšených porostů na kyselých půdách jsou poměrně chudé a s výjimkou reliktních borů a některých maloplošných enkláv i nepříliš zoologicky zajímavé. Když pomineme reliktní bory zmíněné výše, zůstanou nám listnaté lesy s převládajícím dubem a bukem. Zejména starší porosty jsou ideálním místem pro hnízdění např. čápa černého (Ciconia nigra) nebo pro dutinové ptáky, z nichž stojí za zmínku např. holub doupňák (Columba oenas) a sýc rousný (Aegolius funereus) či někteří letouni jako netopýr rezavý (Nyctalus notula). Příkladem velmi starého listnatého lesa, místy pralesního charakteru, jsou severní a východní svahy Vlhoště. Zachovalost uvedeného území dokládá mimo jiné i velmi hodnotné společenstvo plžů se vzácnou žebernatěnkou drobnou (Ruthenica filograna).

V zemědělské krajině jsou velmi cennými refugii teplomilné fauny zbytky bývalých luk a pastvin s jižní orientací, které často hostí zajímavou faunu bezobratlých živočichů. Z obratlovců je na tyto plochy vázána svým výskytem např. užovka hladká (Coronella austriaca). Také lidská sídla jsou často osídlena živočichy, kterým je vhodné věnovat pozornost. Jedná se zejména o příslušníky řádu letounů – vrápence a netopýry.

Zatímco půdy budov (zejména zámky, kostely a velké domy) jsou v létě využívány koloniemi samic s mláďaty – např. netopýra velkého (Myotis myotis), a n. dlouhouchého (Plecotus austriacus), sklepy a jeskyně využívají tito živočichové k zimování. Jedná se zejména o vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netopýra černého (Barbastella barbastellus) a n. velkého (Myotis myotis).