Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

Flóra a vegetace

Vegetace Kokořínska, jak ji známe dnes, je z valné většiny podmíněna činností člověka. Mírnější svahy četných údolí, obohacené splavenou spraší, byly velmi často využívány jako pastviny, terasovány na políčka nebo osázeny ovocnými stromy. Údolí říček byla pozměněna zakládáním rybníků a mlýnů, čímž se vytvořila řada nových biotopů. Dna širších údolí byla prokácena a přeměněna v louky, které byly v minulosti koseny. Po opuštění luk se na neudržované plochy začal šířit rákos obecný (Phragmites australis) čí chrastice rákosovitá (Phalatris arundinacea) a postupně vznikají i olšiny, tomuto přirozenému vývoji od luk směrem k lesu říkáme sukcese. Primární bezlesí bývalo na Kokořínsku patrně omezeno jen na malé plochy suchých, tzv. bílých strání (Komorsko), skalnatých strání vulkanitů (vrchol Ronova s 552,4 m n. m., Koreckého vrchu s 464,5 m n. m., Vysokého vrchu s 426,6 m n. m.), skalních hran pískovců a naopak vlhkých skal s opadem mechového humusu (rokle Apatyka) a slatin (Vrabcov). Nelesní společenstva (kromě plevelových) zabírají sice i dnes nevelké plochy, dosahují však značné diverzity.

Několik zajímavých botanických druhů:

Vodní nádrže na Pšovce hostí porosty leknínu bělostného (Nymphaea candida) a ďáblíku bahenního (Calla palustris). Ve slatinných a mokřadních společenstvech niv Liběchovky, Pšovky, Nedamovského potoka a dalších vodních toků můžeme nalézt bahničku chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), přesličku zimní (Hippochaete hyemalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), ostřici šupinoplodou (Carex lepidocarpa), všivec bahenní (Pedicularis palustris), bleduli jarní (Leucojum vernum), hadilku obecnou (Ophioglossum vulgátám), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) i p. listenatý (D. longebracteata), ostřici Davallovu (Carex davalliana), upolín nejvyšší (Trollius altissimus) či vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata).

Na chudé písčité půdě se v jižní části Kokořínského dolu udržuje populace přesličky větevnaté (Equisetum ramosissima). Na stanovištích xerotermofilní vegetace na skalních hranách a stráních převážně jižních expozic, které jsou kryty sprašovými nánosy, lze nalézt koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. Bohemica), kosatec bezlistý (Iris aphylla), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), kavyl Ivanův (Stipa joannis), len žlutý (Linum flavum), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), sasanku lesní (Anemone sylvestris), třemdavu bílou (Dictamnus albus), zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris) a zvonek boloňský (Campanula bononiensis). Z dalších vzácnějších druhů se tu vyskytuje hořeček nahořklý (Gentianella amarella), vítod nahořklý (Polygala amarella), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), modřenec chocholatý (Muscari comosum) a na písčinách paličkovec šedavý (Corynephorus canescens).

Zbytky zachovalých květnatých bučin hostí kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), vstavač nachový (Orchis purpurea) spolu s kruštíkem tmavočerveným (Epipactis atrorubens), medovníkem velkokvětým (Melittis melissophyllum) a okroticí bílou (Cephalanthera damasonium). V listnatých a smíšených lesích na svazích vulkanitů nebo hluboko zaříznutých údolích a lesních lemech roste lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a v. zelenavý (P. chlorantha). Ve vlhkých inverzních roklích se vyskytuje bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), v Kokořínském dole také plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a vranec jedlový (Huperzia selago).

Ze zajímavějších polních plevelů stojí za zmínku pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis), čistec roční (Stachys annua), drchnička modrá (Anagallis foemina), šklebivec přímý (Misopates orontinum) a hlaváček letní (Adonis aestivalis).