Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty

Základní údaje

Bílé Karpaty se nacházejí na hranicích mezi Českou a Slovenskou republikou. Díky mimořádnému přírodnímu i kulturnímu bohatství byly dne 3. listopadu 1980 vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí a 15. dubna 1996 byly dokonce zařazeny mezi biosférické rezervace UNESCO. Rozloha CHKO činí 715 km². Na slovenské straně na ni navazuje CHKO Biele Karpaty, vyhlášená v roce 1979. Od roku 2000 je CHKO a BR Bílé Karpaty také držitelem Diplomu chráněných území Rady Evropy.

Hodnota Bílých Karpat spočívá především v neobvykle velké rozmanitosti biotopů i druhů. Můžeme zde najít společenstva teplomilných doubrav, karpatských i panonských dubohabřin, pralesovitých horských bučin, nejrůznější typy lučních i lesních mokřadů a lučním biotopům v Evropě a jsou studijní plochou světového významu. Bílé Karpaty jsou také zejména pestrou škálou lučních biotopů. Bělokarpatské květnaté louky patří k nejcennějším územím s nejvyšší rozmanitostí a největším množstvím vstavačovitých rostlin ve střední Evropě. Na vzniku těchto přírodních hodnot se významnou měrou podílel člověk svými specifickými způsoby hospodaření. Bílé Karpaty jsou proto také územím, které může sloužit jako model pro koexistenci zájmů ochrany přírody s takovým hospodářským využitím území, které respektuje přírodní podmínky a ekologickou únosnost území.

Přírodní hodnoty jsou zde chráněny v 53 zvláště chráněných územích. Nejstarším je NPR Javořina, pro kterou platí ochranný režim již od roku 1909, a je tak nestarším chráněným územím na Moravě. Největším bělokarpatským chráněným územím je NPR Čertoryje, která i se svým ochranným pásmem dosahuje velikosti téměř 700 ha. Podstatná část území CHKO byla také zařazena mezi evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000. Jedná se především o rozsáhlé komplexy luk mezi Radějovem a Stráním, oblast Moravských Kopanic a zachovalé bukové porosty v okolí Vlárského průsmyku.