Chráněná krajinná oblast Jeseníky

Lesní vegetace

Velice dobře jsou v Jeseníkách zachované přirozené horské klimaxové smrčiny horní části sedmého a v osmém lesním vegetačním stupni místy pralesovitého charakteru s jeřábem ptačím (Sorbus aria), s hojným výskytem keříčků, s vyvinutým mechovým patrem a bylinným podrostem, v němž dominuje často třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica) nebo borůvka (Vaccinium myrtillus), časté jsou podbělice alpská (Homogyne alpina), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) nebo rašeliníky Sphagnum sp. div. Významné a vzácné jsou i primární kapradinové smrčiny s papratkou horskou (Anthyrium distentifolium), mléčivcem alpským (Cicerbia alpina), kamzičníkem rakouským (Doronicum austriacum), kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata) aj. V nejvyšších polohách (v devátém lesním vegetačním stupni) rostou již jen izolované hloučky zakrslých smrků ztepilých (Picea abies) a uměle vysázená nepůvodní borovice kleč (Pinus mugo).

Velice cenné jsou rašelinné smrčiny (Rašeliniště Skřítek). Na Rejvízu vytvářejí rašelinné smrčiny unikátní komplex s blatkovými bory.

Klenové bučiny jsou na rozdíl od dávné minulosti dnes velmi vzácné a ojedinělé. Dochovaly se zpravidla v sedmém lesním vegetačním stupni na příkře svažitých stanovištích v pramenných částech vodotečí supramontánního vegetačního stupně. Vedle buku lesního (Fagus sylvatica) je charakterické zastoupení javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a smrku ztepilého (Picea abies). Bylinné patro tvoří havez česnáčková (Adenostyles alliariae), mléčivec alpský (Cicerbia alpina), oměj šalamounek (Aconitum plicatum), škarda bahenní (Crepis paludosa), devětsil bílý (Petasites albus), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) aj.

Acidofilní bučiny se vyskytují na stanovištích oligotrofních hornin, jako degradační stádia květnatých bučin, a na přechodu bučin a horských smrčin. Ve stromovém patře je zastoupen vedle buku lesního (Fagus sylvatica) nejčastěji smrk ztepilý (Picea abies). V podrostu převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) , třtina rákosovitá (C. arundinacea), kapraď rozkladitá (Dryopteris dilatata) anebo borůvka (Vaccinium myrtillus).

Květnaté bučiny a jedlobučiny se v Hrubém Jeseníku vyskytují zhruba do 1000m n. m. Dřevinnou skladbu s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) doplňuje javor klen (Acer pseudoplatanus) , jilm drsný (Ulmus glabra) a velmi vzácně jedle bělokorá (Abies alba). Typickými druhy jsou kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (D. enneaphyllos), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), svízel vonný (Galium odoratum), kostřava lesní (Festca altissima) aj. Květnaté bučiny jsou v současné době dochovány spíše maloplošně a poměrně vzácně.