Základní informace

Zvláště chráněná území

Zákon o ochraně přírody a krajiny rozeznává šest níže uvedených kategorií zvláště chráněných území. Každé zvláště chráněné území má formou zákazu zákonem stanovené základní ochranné podmínky a jeho zřizovací předpis dále může uvádět bližší ochranné podmínky, s ohledem na charakter a podmínky v konkrétně daném území. Pro všechny kategorie zvláště chráněných území mohou být vyhlášena rovněž ochranná pásma, v nichž jsou omezeny některé činnosti, jako např. stavební, a která v praxi chrání samotné zvláště chráněné území před škodlivými vnějšími vlivy.

Zvláště chráněná území a ptačí oblasti k 31. 12. 2008

Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody - AOPK ČR
http://drusop.nature.cz

Národní parky
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny, mohou být národními parky vyhlášena rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, ve kterých rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Využívání národních parků je podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a nesmí být v rozporu s vědeckými a výchovnými cíly v území. Území národních parků se člení na 3 zóny ochrany přírody, z nichž první zóna je jádrová, nejcennější část území a platí pro ni nejpřísnější ochranné podmínky.

V současné době jsou v České republice vyhlášeny 4 národní parky (Šumava, Krkonoše, Podyjí a České Švýcarsko) a každý národní park spravuje správa národního parku.

Chráněné krajinné oblasti
Za chráněné krajinné oblasti lze vyhlásit rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů a trvalých travních porostů. Jsou zde hojně zastoupeny dřeviny a mohou se zde vyskytovat i dochované památky historického osídlení. Rovněž v chráněných krajinných oblastech se vymezují jednotlivé zóny ochrany přírody, tradičně jsou čtyři a s ohledem na ochranné podmínky v těchto zónách je rovněž možné území hospodářsky využívat.

V České republice je v současné době 25 chráněných krajinných oblastí a stejně jako pro národní parky, tak i pro správu těchto území se zřizují správy chráněných krajinných oblastí.

Národní parky a chráněné krajinné oblasti jsou vzhledem ke své rozloze označovány za tzv. velkoplošná zvláště chráněná území. Další čtyři kategorie zvláště chráněných území - národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky - jsou označovány jako maloplošná zvláště chráněná území a pro jejich správu se nezřizují zvláštní orgány.

Národní parky a Chráněné krajinné oblasti k 31. 12. 2008

Mapa ČR se situací CHKO a NP


Národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. NPR jsou spolu s územími I. zón národních parků nejpřísněji chráněnými územími v České republice a jejich ochrana směřuje k podpoře fungování ekosystémů v jejich vzájemných vazbách.

Národní přírodní památky
Za národní přírodní památky se vyhlašují přírodní útvary o menší rozloze, především geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů, mající národní či mezinárodní ekologický, vědecký či estetický význam. Nemusí jít o nedotčené území, ale i o území, které svou činností formoval člověk. V těchto územích se typicky potlačuje sukcese na podporu zachování a zlepšení stavu předmětu ochrany.

Přírodní rezervace
Přírodní rezervací může být vyhlášeno menší území se soustředěnými přírodními hodnotami se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. V podstatě jde o území obdobné jako národní přírodní rezervace, ovšem významné především v lokálním či nadregionálním měřítku, nikoli národním či mezinárodním, jako tomu je u národních přírodních rezervací.

Přírodní památky
Přírodní památkou může být charakteristikou stejné území jako národní přírodní památka, ovšem významné v regionálním či nadregionálním měřítku.