Chráněná krajinná oblast Český ráj

Fauna

Složení fauny chráněné oblasti je obrazem geografických, geologických, geomorfologických, klimatických a vegetačních poměrů a změn charakteru původního prostředí činností člověka.

Nadále jsou však charakteristickými typy ekosystémů skalní města s reliktními bory. Druhy, které v nich žijí, reprezentují faunu chráněné oblasti i celého Českého ráje. Na pestrosti krajiny se však podílejí také lesy různého složení, rybníky, vodní toky, vlhké louky i suchá a teplá stanoviště. V proměnlivých mikroklimatických podmínkách zde žijí v těsném sousedství druhy teplomilné a druhy podhorské až horské fauny. Hmyzí faunu lze celkově charakterizovat jako středně bohatou, s teplomilnými nížinnými druhy zejména v jižní a západní části území a s podhorskými prvky ve vyšších nadmořských výškách a v inverzních polohách.

Lesní ekosystémy na písčitých půdách (s převahou borovice lesní) jsou biotopem druhů písčin a skalních masivů a druhů, vazáných na živnou rostlinu (borovici). Z brouků tu žijí například svižníci (Cicindela sylvatica, C.sylvicola, C.campestris), kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis), tesařík borový (Spondylis buprestoides). Ve starých borových pařezech se vyvíjí jeden z našich největších tesaříků Stenagostus rufus. Pod kůrou starých odumřelých borovic žije vzácný brouk Pytho depressus.

Pozoruhodná je fauna jeskyní. Stálým obyvatelem těchto prostor je pavouk meta temnostní (Meta menardi), který byl v Čechách poprvé nalezen na Hrubé Skále. Z motýlů tu lze vcelku pravidelně pozorovat sklepnici obecnou (Scoliopteryx libatrix). Vedle dalších druhů netopýrů jeskyně pravidelně využívá kriticky ohrožený vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).

K charakteristickým druhům obratlovců skalních měst patří výr velký (Bubo bubo), který v Českém ráji zatím nachází velmi dobré podmínky. Přirozená hnízdiště ve skalních dutinách nadále využívají mimo výra a dalších také poštolka obecná (Falco tinnunculus) a kavka obecná (Corvus monedula). V 80. letech minulého století se k uvedeným druhům zařadil i krkavec velký (Corvus corax) a postupně se na původní hnízdiště navrací sokol stěhovavý (Falco peregrinus).

Smíšené a listnaté lesy obývají brouci roháček bukový (Sinodendron cylindricum), z velkých střevlíků zde můžeme nalézt Carabus coriaceus, C.problematicus. Carabus intricatus loví na kmenech stojících buků a mívá společný výskyt s mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra). Mlok má četné a dle dosavadních zjištění novodobě jediné lokality v severovýchodní části chráněné oblasti.

V inverzních polohách kolem Valdštejna na Hruboskalsku žijí podhorské až horské druhy: Carabus linnei, C.glabratus a Cychrus attenuatus. V odumřelých kmenech se vyíjí velký tesařík Prionus coriarius, vzácný tesařík Saphanus piceus je druh s večerní a noční aktivitou. Z obratlovců toto prostředí charakterizují například datel černý (Dryocopus martius), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), od 70. let dvacátého století čáp černý (Ciconia nigra) a puštík obecný (Strix aluco).

Louky hostí mimo jiné střevlíky Carabus scheidleri a C.ulrichii, kolem rybníků žijí motýli batolec duhový (Apatura iris) a b. červený (A.ilia), v mokřadech střevlíci Panageus cruxmajor, Patrobus atrorufus, v rákosinách Odacantha melanura.

Malé tůňky obývá nejhojnější z čolků regionu čolek horský (Triturus alpestris), menší i větší vodní plochy využívá kuňka ohnivá (Bombina bombina), pouze lokálně se objevuje skokan štíhlý (Rana dalmatina). Z řady původních lokalit již vymizeli dříve poměrně hojní skokan zelený (Rana esculenta) a čolek velký (Triturus cristatus). Naopak v roce 1999 byla v blízkosti hranic chráněné oblasti prokázána zvláště chráněná ropucha krátkonohá (Bufo calamita).

Ptáky mokřadů a jejich okolí reprezentuje ledňáček říční (Alcedo atthis), konipas horský (Motacilla cinera), čáp bílý (Ciconia ciconia), skorec vodní (Cinclus cinclus), moták pochop (Circus aeruginosus). Od devadesátých let minulého století k nim přibyla volavka popelavá (Ardea cinerea), od roku 2006 s hnízděním již na dvou místech. Z kriticky ohrožených druhů v území začal v roce 2000 poměrně nečekaně hnízdit orel mořský (Haliaeetus albicilla), zdomácňuje tu jeřáb popelavý (Grus grus).

Pro suchá a teplá stanoviště chráněné oblasti jsou z bezobratlých živočichů charakterističtí zlatohlávek Potosia cuprea, kozlíček Agapanthia intermedia, dřívější výskyt otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) nebyl v poslední době potvrzený.

Fauna chráněné oblasti se nadále značně mění a vyvíjí. Od 60. let minulého století do počátku tohoto století zde chyběl sokol stěhovavý (Falco peregrinus), do 90. let minulého století byl výskyt vydry říční (Lutra lutra) vzácností, od roku 1999 v území nehnízdí racek chechtavý (Larus ridibundus). Stavy kavky obecné (Corvus monedula) se po výrazném snížení početnosti již nevrátily na dřívější úroveň. Naopak novými druhy území se staly již zmíněné: čáp černý (Ciconia nigra), volavka popelavá (Ardea cinerea), orel mořský (Haliaeetus albicila), jeřáb popelavý (Grus grus), krkavec velký (Corvus corax),