Chráněná krajinná oblast Český ráj

Geologie a geomorfologie

Geomorfologicky a geologicky je Český ráj hodnocen jako velice rozmanité území. Nejvýznamnějším útvarem jsou zde druhohorní kvádrové pískovce místy proniknuté terciérními vulkanity. Ze třetihor pocházejí také relikty fluviálních štěrkopísků, ze čtvrtohor uloženiny fluviálních sedimentů, relikty spraší, suťových plášťů a smíšených svahovin. Pískovcový georeliéf je na území České tabule unikátem. Proto byla Chráněná krajinná oblast Český ráj vyhlášena především pro ochranu geomorfologického fenoménu - makro, mezo i mikroforem. Na rozmanitých horninách středního turonu až coniaku s drobnými tělesy neovulkanitů vznikl pestrý georeliéf.

Podle regionálně-geomorfologického členění České republiky náleží CHKO Český ráj k podsoustavě Severočeské tabule, k celku Jičínská pahorkatina. Její centrální část leží ve střední části Turnovské pahorkatiny, převážně na Vyskeřské vrchovině, což je tabule s povrchem mírně tektonicky ukloněným k JZ a J. Základní horninou je souvrství coniackých jemnozrnných až středně zrnitých křemenných kvádrových pískovců mocných 100 až 120 m, které spočívají na vápnito-jílovitých prachovcích (opukách) svrchního turonu. Povrch ploché vrchoviny tvoří strukturně denudační plošiny, nad které se zvedají sopečné suky na vypreparovaných výplních sopouchů a žílách (Mužský 463 m n. m., Vyskeř 466 m n. m. a nejvyšší Trosky 488 m n. m.).

Do plochého povrchu tabule se zařezává hustá síť údolí různých tvarů. Údolí jsou často strukturně kontrolována puklinami a zlomy. Kvádrové pískovce jsou propustné, proto je značná část údolí suchá. Prameny se objevují až v místech, kde eroze dosáhne nepropustného podloží prachovců (Přírodní rezervace Podtrosecká údolí).
Zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců vznikla charakteristická skalní města tvořená skalními věžemi a pilíři, jež oddělují soutěsky. Odnos písčitých zvětralin probíhá podél puklin zejména sufózí. Na křižovatkách puklin se vyvinuly sufózní závrty. S počtem asi 500 se CHKO Český ráj řadí k územím nejbohatším na tyto útvary na světě.

Rozšířením puklin vznikly skalní rokle, soutěsky a skalní města. Mezi hradem Valdštejn, lázněmi Sedmihorky a zámkem Hrubá Skála se rozkládá Hruboskalské skalní město, které je spolu s Prachovskými skalami nejznámějším skalním městem i v rámci naší republiky. Obdobný charakter mají Příhrazské skály. Za menší skalní města lze jmenovat Apolenu, Klokočské skály, Drábovnu, Besedické skály.

Na okrajích tabule i některých údolí dochází k odsedání skalních stěn. Bloky kvádrových pískovců se boří do měkkého podloží prachovců. Rozšiřováním puklin při vyklánění skalních bloků vznikají pseudokrasové jeskyně. Nejznámější z nich je jeskyně Sklepy pod Troskami s délkou chodeb přes 150 m. Dochází i k půdním sesuvům, z nichž k nejrozsáhlejšímu došlo ve dvacátých letech minulého století u Dnebohu.

Následkem různé odolnosti kvádrových pískovců vznikla bohatá škála drobných tvarů zvětrávání a odnosu. Na příkrých svazích nalezneme skalní výklenky, římsy, žlábkové škrapy, voštiny, železité inkrustace, skalní brány a okna. Na plošinách se ojediněle tyčí skalní hřiby.
Trosky, jedinečný vypreparovaný dvojsopouch z olivinického nefelenitu, je symbolem Českého ráje. Dalšími výraznými neovulkanity jsou vrcholy Mužský,

Vyskeř a Kozákov. Kozákov jako geologicky a mineralogicky významná lokalita je součástí geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Na jeho geologické stavbě se podílejí horniny tří útvarů - permu, křídy a neogénu. Základní horninou je permská vyvřelina melafyr. V něm se nacházejí drahokamové odrůdy křemene (achát, jaspis, chalcedon, ametyst a další). Hlavní část západního svahu Kozákova zvýrazňují kry svrchnokřídových pískovců na lužickém zlomu. Vrcholovou část Kozákova s východním svahem tvoří čedič jako sopečná vyvřelina.

Třetihorní vyvřeliny se v Českém ráji vyskytovaly i jako žíly a tvořily tzv. čertovy zdi, většinou později rozebrané na stavební kámen. Stopy jedné z nich lze pozorovat v délce přes jeden kilometr u osady Zakopaná.

Nepřehlédnutelným a známým geologickým a geomorfologickým útvarem celé chráněné oblasti jsou Suché skály se statutem národní přírodní památky, jako v případě Kozákova. Nacházejí se v severovýchodní části oblasti. Původně vodorovné svrchnokřídové sedimenty české křídové tabule byly při tektonických pohybech ve třetihorách a čtvrtohorách vztyčeny podél lužického zlomu a zvětráváním získaly dnešní podobu nápadného skalního hřebene.

Dalším ojedinělým, tentokrát především podzemním, útvarem je Ondříkovický pseudokrasový systém. Nachází se v k. ú. Ondříkovice a Frýdštejn. Jde o vzájemně propojený soubor tří ponorů a jednoho pramenného vývěru v jeskyni Bartošova pec ve vrstvách turonských vápnitých a slínitých pískovců.