Národní park Šumava

Historie ochrany přírody

Historie ochrany přírody na Šumavě v současném chápání pojmu je záležitostí starou kolem jednoho sta roků, přesto se již dříve objevují některá opatření dřívějších majitelů, která, byť motivována romanticky či k ochraně majetku, nepřímo přispěla k ochraně přírody.

V r. 1858 kníže Jan Adolf Schwarzenberg vyčleňuje Boubínský prales z lesního hospodaření, Vilém Hohenzollern ochraňuje Černé a Čertovo jezero od r. 1911.

V r. 1933 vyhlašuje tehdejší MŠANO státní přírodní rezervace, např. Boubínský prales, Černé a Čertovo jezero, Rokyteckou slať, Jezerní slať, Trojmeznou horu aj.

V r. 1963 byla výnosem MK čj. 53855/63 vyhlášena podle zák. č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, Chráněná krajinná oblast Šumava o rozloze 1 630 km². V r. 1975 byla novelizována výnosem č.j. 5954/1975 Sb., o nové právní úpravě.

Ve stejných hranicích byla vyhlášena nař. vl. ČSR č. 40/1978 Sb. s účinností od 1.1.1979 chráněnou oblastí přirozené akumulace vod.

27. března 1990 řídící výbor UNESCO vyhlásil Šumavu biosférickou rezervací.

20. března 1991 bylo nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany, završeno dlouholeté úsilí státní ochrany přírody i bezpočtu dobrovolných ochránců a milovníků Šumavy o vyhlášení Národního parku Šumava.

Ochranné pásmo k NP Šumava o rozloze 690 km² nebylo vyhlášeno, v důvodové zprávě k vl. nař. č. 163/1991 Sb. je naplnění funkce ochranného pásma předpokládáno existencí Chráněné krajinné oblasti Šumava obklopující NP.