Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko

Základní údaje

Křivoklátsko bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí dne 24. 11. 1978 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 21 972/78. Již 1. 3. 1977 však bylo zahrnuto mezi biosférické rezervace organizací UNESCO, a to pro své vysoké přírodovědné hodnoty, přesahující významem hranice státu. Na území CHKO Křivoklátsko byly doposud pro ochranu nejvýznamnějších hodnot a nejzachovalejších ekosystémů vyhlášeny čtyři národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací, pět přírodních památek a 43 památných stromů a jejich skupin. Dále je uvnitř CHKO v rámci soustavy NATURA 2000 vymezena ptačí oblast a je tu navrženo a do národního seznamu zařazeno 10 evropsky významných lokalit.
 
CHKO Křivoklátsko leží v západní části středních Čech. Městys Křivoklát, jako střed oblasti, je vzdálen vzdušnou čarou zhruba 40 km na západ od centra hlavního města Prahy. Z hlediska správního uspořádání zasahuje CHKO Křivoklátsko na území dvou krajů (Středočeského a Plzeňského) a pěti okresů (Beroun, Kladno, Rakovník, Rokycany a Plzeň-sever). Zahrnuje celkem 96 katastrálních území 69 samosprávných obcí, z nichž 57 leží přímo v CHKO nebo na jejím okraji. Celková rozloha oblasti činí 628 km².
 
Téměř celá oblast se nalézá v Křivoklátské vrchovině a v severní části Plaské pahorkatiny s výrazným podílem polopřirozených a přirozených lesů, se zastoupením 84 druhů původních lesních dřevin a více než 1.800 druhů a poddruhů cévnatých rostlin. Typickou rostlinou jarní přírody Křivoklátska je kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphillos). Ve stylizované podobě jí proto používá Správa CHKO Křivoklátsko ve svém znaku. Osou Křivoklátska je údolí středního toku řeky Berounky. Pravý břeh patří ke Zbirožské vrchovině, v níž leží i nejvyšší bod oblasti, zatímco levý břeh tvoří Lánská pahorkatina. Nejvyšším bodem je vrch Těchovín (616 m n. m.), nejnižším místem Křivoklátska je hladina Berounky v Hýskově (217 m n. m.). V okolí Berounky a jejích hlavních přítoků jsou největší výškové rozdíly, nejvýraznější členitost terénu i nejzajímavější přirozené geologické odkryvy. Je zde vysoká rozmanitost přírodních podmínek, od stinných a vlhkých poloh v inverzních údolích, přes stráně a svahy s velmi různorodým podkladem a rychle se měnícími mikroklimatickými podmínkami, až po vrcholové partie s extrémně teplými a suchými plochami, zvanými „pleše“. Jedná se o významnou ukázku tzv. říčního fenoménu s vysokou pestrostí stanovišť a na nich se vyskytujících rostlinných a živočišných společenstev v rámci středoevropských pahorkatin. Značně pestrá geologická stavba pak ovlivnila i velkou rozmanitost krajiny od řeky vzdálenějších míst, zejména v jižní části Křivoklátska.