Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

Základní údaje

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví byla zřízena dne 15. listopadu 1990 vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 464/1990 Sb. v údolní nivě řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. Svou rozlohou 96 km2 je Litovelské Pomoraví pátou nejmenší CHKO v České republice. Z celkové rozlohy zaujímají lesy 56 %, zemědělská půda 27 % (z toho louky 9,5 %), vodní plochy 8 % a ostatní a zastavěné pozemky 9 %. Nadmořská výška se pohybuje od 210 m n. m. (řeka Morava v Olomouci) do 345 m n. m. (Jelení vrch). Ve středu CHKO leží starobylé královské město Litovel, které propůjčilo chráněné krajinné oblasti své jméno.

Posláním CHKO je zejména trvale zajišťovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospodařování krajiny údolní nivy řeky Moravy s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot. Chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým georeliéfem, značným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů a hojným zastoupením dřevin.

Pro své přírodní hodnoty je CHKO Litovelské Pomoraví součástí evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 (oblast CHKO je vyhlášena jako tzv. „ptačí oblast“ s předmětem ochrany ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), lejskem bělokrkým (Ficedula albicollis) a strakapoudem prostředním (Dendrocopos medius) a zároveň je tato oblast navržena jako tzv. „evropsky významná lokalita“ pro některé významné druhy živočichů – např. bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra), čolek velký (Triturus cristatus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina), a pro mnohé z významných biotopů). Mokřadní část Litovelského Pomoraví je od roku 1993 zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské konvence.

Nejcennější části území jsou chráněny v 28 maloplošných zvláště chráněných územích – 2 národních přírodních rezervacích (Vrapač, Ramena řeky Moravy), 1 národní přírodní památce (Třesín), 13 přírodních rezervacích (Bradlec, Doubrava, Hejtmanka, Chomoutovské jezero, Kačení louka, Kenický, Litovelské luhy, Moravičanské jezero, Novozámecké louky, Panenský les, Plané loučky, Templ, U spálené) a 12 přírodních památkách (Bázlerova pískovna, Častava, Daliboř, Hvězda, Kurfürstovo rameno, Malá Voda, Třesín, U přejezdu, U Zámecké Moravy, U senné cesty, V Boukalovém, Za mlýnem).

Jádro CHKO a současně hlavní přírodovědný fenomén oblasti tvoří vnitrozemská říční delta (přirozeně meandrující tok řeky Moravy, která se větví v řadu bočních stálých i periodicky průtočných říčních ramen) a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Do Litovelského Pomoraví patří také krasové území vrchu Třesín se známými a veřejnosti zpřístupněnými Mladečskými jeskyněmi a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava.

Lužní lesy dnes patří nejen u nás mezi ohrožené typy vegetace. Posledním územím plošně rozsáhlého lužního lesa s dosud nenarušenou přirozenou dynamikou řeky je v rámci ČR právě Litovelské Pomoraví. Díky citlivému přístupu našich předků ke krajině se v Pomoraví zachovalo na malém území poměrně velké množství přírodních hodnot. Z důvodu zachovalosti a druhového bohatství lužních lesů s bezprostřední vazbou na přirozený říční tok se řadí k unikátním krajinám v evropském měřítku. Cílem Správy CHKO Litovelské Pomoraví je především zachovat harmonický charakter krajiny nivy řeky Moravy a postupně zlepšovat její nenahraditelné ekologické funkce.