Národní přírodní památka Bílé stráně

Území vyhlášené v roce 1954 na výměře 3,24 ha je reprezentantem tzv. bílých strání – ekosystémů charakteristických pro J a JV okraj Českého středohoří. Bílé stráně u Litoměřic   požívaly ochrany v majetku místního okrašlovacího spolku již v roce 1929. 
 
Část příkrého erozně denudovaného svahu údolí Pokratického potoka, jehož geologický podklad je tvořen slínitými vápenci křídového stáří. Vápence jsou v nejvyšších polohách prokřemenělé a obsahují hojné mlže rodu Inoceramus. Podle obsahu zkamenělin a podle zvuku při poklepu dostala hornina název „zvonivá opuka inoceramová“. Za posledních 10 – 12 tisíc let zde došlo zřejmě několikrát k sesuvům svrchních vrstev, včetně vegetace, do nivy potoka a k opětovné sukcesi. Na nejstrmějších místech s vyplavenou jemnozemí jsou skeletovité půdy bez vegetace (v dálkových pohledech bíle prosvítají, odtud tedy název „bílé stráně“). 
 
Geologický podklad vápnitých slínovců v kombinaci s konfigurací terénu (příkrý, erozně denudovaný svah Z expozice) a se suchým, teplým klimatem, vytváří ekologické podmínky pro vznik teplomilných travnatých porostů a lemových společenstev keřů s výskytem řady náročných druhů rostlin, včetně chráněných: sasanka lesní (Anemone sylvestris), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), hořec křížatý (Gentiana cruciata), len žlutý a l. tenkolistý (Linum flavum a L. tenuifolium). Území patří k nejcennějším v severních Čechách, pokud jde o výskyt zástupců čeledi vstavačovitých: tořič hmyzonosný (Ophrys muscifera), střevíčník pantoflíček (Cyprypedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač nachový (Orchis purpurea), pětiprstka obecná (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata). Z orchidejí se vyskytuje i kruštík polabský (Epipactis albensis). V roce 1989 bylo při inventarizačním průzkumu zjištěno 475 druhů vyšších rostlin, nově pro České středohoří pak kruštík růžkatý (Epipactis   muelleri) a pryšec prutnatý (Tithymalus tommasinianus). 
 
Území je velmi významné i zoologicky. Vyskytují se zde unikátní a vzácné druhy bezobratlých, např. měkkýš páskovka Cepaea vindobonensis, z brouků zde žijí monofágní (na jeden druh rostliny potravně vázaní) dřepčíci Aphtona atrovirens (vázán na len žlutý), Longitarsus absinthii (na pelyněk pontický), Argopus ahrensi (na plamének přímý) a nosatec Liparus dirus (na hladýš širolistý). S bohatstvím rostlinných druhů zcela jistě souvisí zjištění jednoho tisíce druhů motýlů, z nich významný je např. modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis). Z obratlovců je udáváno cca 60 druhů, mezi významnější patří např. ropucha   zelená (Bufo viridis), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), cvrčilka slavíková (Locustella   luscinioides) a strakapoud malý (Dendrocopos minor).     
 
Území pokrývají asi z jedné pětiny bohatá teplomilná společenstva lesního charakteru s lískou, svídou krvavou, jeřábem mukem, zimolezem kozím listem a borovicí lesní . 
 
Vývoj v území je nutné usměrňovat potlačováním expandujícího jasanu z nivy Pokratického potoka. Další negativní vliv představuje blízkost zástavby Litoměřic, zdejší obyvatelé tu vyhledávají příležitosti ke krátkodobé rekreaci i ke sportování. EVL Bílé stráně jako součást soustavy Natura 2000 je určena k ochraně teplomilných trávníků se zvláštním důrazem na střevíčník pantoflíček.