Národní přírodní památka Březinské tisy

 

Část skalnatého a suťové svahu Velkého Chlumu nad údolím řeky Ploučnice v nadmořské výšce 158 – 372 m o výměře 35,7 ha byla v roce 1969 zřízena k ochraně bohaté populace tisu červeného (Taxus baccata) v nejrůznějších věkových třídách. Území je dále určeno k ochraně významného paleontologického naleziště třetihorní flóry a fauny, jednoho z nejbohatších ve vulkanosedimentárním komplexu Českého středohoří.
 
Dominantním útvarem místa je tzv. bechlejovická stěna, tvořená příkrovem čediče, naspodu s výraznou struskovitou strukturou a dutinami (následek bohatého proplynění). Pod úpatím stěny jsou mocné balvanité sutě, v jejichž dolní části jsou mezi jednotlivými bloky k zastižení nápadně vrstevnaté diatomitové břidlice. V nich byly nalezeny např. šípky třetihorních růží, několik druhů žab žijících v třetihorních jezerech se zachovanými měkkými částmi těla (vakovité plíce, kloaka, hlenové žlázy, oční a kožní pigmenty) a několik centimetrů dlouzí ráčci rodu Bechleja, kdysi volně plovoucí ve vodách jezera. Jejich rodový název byl utvořen podle jména sousední osady Bechlejovice. 
 
Květena je tvořena běžnými druhy, nejpestřejší je v jarním aspektu, v té době kvete ve východním cípu porost kyčelnice cibulkonosné (Dentaria bulbifera). Z chráněných druhů byla zjištěna pouze lilie zlatohlávek (Lilium martagon).
 
Zoologický průzkum nebyl dosud proveden, ale charakter území napovídá, že by se zde mohla vyskytovat dosti významná fauna bezobratlých vázaných na suťové lesy.
 
Tis červený (Taxus baccata) je na této lokalitě původní, avšak dřevinná skladba lesa doznala v minulosti značných změn, zejména výrazným posílením zastoupení smrku. Tis je přítomen jednotlivě i ve skupinách s centrem rozšíření ve východní části chráněného území jako součást smíšeného lesního porostu s bukem, dubem, habrem, jasanem a smrkem. Je vitální a zmlazuje. Starší exempláře nesou stopy někdejšího hospodářského využívání (ořez). Ve spodní části skalního stupně bechlejovické stěny se vyskytuje zajímavé společenstvo tisu s lípou. 

Les není hospodářsky využíván, v rámci péče o území se realizují opatření směřující k pozměnění nepůvodní druhové skladby ve prospěch tisu. Občas území navštěvují amatérští hledači zkamenělin a zcizují paleontologické nálezy. Severní okraj trpí sousedstvím se zástavbou osady Březiny.