Národní přírodní památka Čertova zeď

Národní přírodní památka Čertova zeď byla vyhlášena v roce 1964 v blízkosti obcí Smržov, Kotel a Zábrdí mezi Českým Dubem a Osečnou v severozápadním podhůří Ještědského hřbetu. Celková výměra území je 19,08 ha, jeho tvar je s ohledem na podstatu předmětu ochrany výrazně protáhlý ve směru SV - JZ. Nadmořská výška lokality je 450 - 494 metrů. Základním předmětem ochrany je fragment zcela unikátního geologického jevu - rozsáhlé čedičové žíly vypreparované z druhohorních pískovců.
 
V druhohorních (střední turon) pískovcích české křídové pánve vznikly tektonickými pochody ve třetihorách trhliny, které byly následně vyplněny magmatem. Po utuhnutí se vytvořila žíla čedičové horniny, melilitického olivinického nefelinitu, která byla postupným zvětráváním vypreparována z okolních pískovců. Vznikla tak opravdová zeď, složená z vodorovně uložených čedičových sloupků o šíři 2 - 3 metry, výšce až 20 metrů a o celkové délce neuvěřitelných 28 kilometrů od Mazovy horky na úpatí Ještědu až po Bělou pod Bezdězem. Na kontaktu s žilnou horninou jsou pískovce vypáleny, což je zřetelné v příkopech po těžbě čediče. V málo kvalitních lesních porostech kolem zdi převládá borovice lesní, na živných stanovištích v nejbližším okolí pak listnaté dřeviny, zejména buk. Místy je dobře vyvinuté keřové patro s bylinnou vegetací, vlastní těleso zdi hostí řadu teplomilných rostlinných druhů.       
  
Čedičová žíla bývala svojí výškou a délkou tak mocná, že pro její překonání bylo nezbytné ji na řadě míst prorazit, a to i tunely (někdejší Čertova brána). Rozvoj cestního stavitelství stál na počátku faktického zániku podstatné části zdi, která byla rozebrána a rozdrcena na štěrk, celé sloupky byly užívány jako patníky. Na mnohých místech jsou dodnes patrné i hluboké příkopy v pískovci po těženém čediči. Přes letité snahy o ochranu tohoto unikátu byla těžba definitivně ukončena až po roce 1931, kdy stát vykoupil část pozemků. Dnes je chráněn poslední zbytek Čertovy zdi včetně těžebních jam v délce několika málo stovek metrů.

Jméno Čertovy zdi se odvozuje od pověsti, podle které vznikla jako výsledek sázky mezi člověkem a čertem, ze zbylého stavebního kamení byl prý navršen Bezděz. Jinou verzi vzniku zdi nabízí Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české. Podle té dal zeď postavit přemyslovský kníže Mnata v roce 798 na ochranu kraje před nepřáteli.