Národní přírodní památka Červený kopec

Národní přírodní památka Červený kopec se nachází v bývalé Kohnově cihelně v katastrálním území Štýřice v jz. části města Brna. Byla vyhlášena v roce 1970 na ploše 0,55 ha.

Chráněné území představuje ojedinělý kvartérní profil mezinárodního významu se sprašemi a pohřbenými půdami. Její význam spočívá v nepřerušené sedimentaci spraší a tvorbě půd, která zachycuje období zhruba kolem dvou milionů let. Na říční terasy Svratky nasedají sprašové závěje, usazované ve studených obdobích ledových dob, oddělené pohřbenými půdami, které se tvořily v teplejších obdobích kvartéru. Hojné jsou nálezy paleozoologické, malakozoologické a paleobotanické. S nejsvrchnějšími vrstvami spraší je spjata i historická přítomnost člověka starší doby kamenné. Byly zde nalezeny dva valounové sekáče, dokládající přítomnost člověka před 800 až 900 000 lety. Při výstavbě blízké panelárny se podařilo odkrýt kamennou industrii počátku mladého paleolitu (40 000 let).

Podloží tvoří horniny brněnského masivu – jde vesměs o granodiority a diority. Nad nimi jsou uloženy devonské slepence a pískovce, které překrývají neogénní sedimenty – písky a vápnité jíly. V jejich nadloží spočívá vlastní komplex kvartérních sedimentů. Vystupuje zde třináct půdních komplexů, na nichž lze sledovat vývoj kvartéru na jediném místě a ve stejném sedimentačním prostředí.

V komplexu půd se nalezlo značné množství paleontologického materiálu obratlovců (bobr, jezevec, medvěd, pratur, jelen apod.). Ve vápnitých usazeninách se zachovalo množství schránek pleistocénních měkkýšů. Na základě studia malakofauny bylo rozlišeno osm půdních komplexů nad sebou.

Recentní vegetace je ovlivněna těžbou písků a štěrků, ukládáním odpadu i zarůstáním náletovými dřevinami. Následkem toho je území porostlé převážně ruderální vegetací. Hojnou dřevinou je svída krvavá, dále keře růže šípkové a brslenu evropského. Po opakovaných managementových zásazích je zřetelný vývoj bylinných a travinných porostů k přírodě blízkému charakteru (strdivka sedmihradská, smldník alsaský, chřest lékařský, prorostlík srpovitý, hlaváč žlutavý, proskurník lékařský, pryšec mnohobarvý a tařinka horská). V roce 2000 upoutal největší pozornost na lokalitě druhotný výskyt katránu tatarského.

V okolí chráněného území hnízdí koroptev polní, ťuhýk obecný a bramborníček černohlavý. Výsledkem výzkumu motýlů jsou potvrzené výskyty významných druhů, např. vřetenušky přehlížené, soumračníka slézového, bělopáska dvouřadého, pestrobarvce petrklíčového a okáče meduňkového.