Národní přírodní památka Dalejský profil

Dalejský profil dokumentuje geologický vývoj staroprvohorních útvarů svrchního ordoviku, siluru a spodního devonu. Rozkládá se na ploše 23,6 ha v nadmořské výšce 285 až 345 metrů. Leží na katastrálním území obcí Řeporyje, Stodůlky a Holyně. Byla vyhlášena v roce 1982.

Dalejský profil zahrnuje uměle odkryté skalní defilé vzniklé těžbou vápenců v několika stěnových lomech. V nich se vyskytuje řada významných stratigrafických a paleontologických lokalit. Nejvýznačnější z nich je opuštěný vápencový lom Mušlovka. Těžba zde byla ukončena ve 30. letech 20. století. Těžily se tu vápence kopaninského souvrství a používaly se na výrobu vápna. Po skončení těžby bylo dno zavezeno lomovým odpadem z blízkých lomů. Název lomu je lidový, nazvaný podle hojných nálezů zkamenělin, později se ujal i mezi odborníky. V lomu nalezneme klasický profil hraničními vápencovými polohami kopaninského a požárského souvrství ze svrchního siluru. V severozápadní stěně lomu jsou odkryty hnědavé a nazelenalé silně vápnité tufitické břidlice s konkrecemi a výše i se souvislými vložkami pevných, jemnozrnných, tmavě šedých vápenců s pyritem. Jsou to spodní polohy kopaninského souvrství. V levé části severovýchodní stěny lomu následují masivní lavice světle šedých biodetritických vápenců a nad nimi potom tenčeji vrstevnaté šedé vápence s tenkými vložkami vápnitých břidlic. Vše to jsou vápence kopaninského souvrství, které hojně obsahují různé druhy bezobratlých mořských prvohorních živočichů, zejména hlavonožců, trilobitů, mlžů, plžů, graptolitů a ramenonožců. V horní části lomu Mušlovka následují tmavě šedé, tence deskovité vápence s vložkami vápnitých břidlic, které náležejí již ke spodní části požárského souvrství nejvyššího siluru.

Další významnou paleontologickou lokalitou v Dalejském profilu je tzv. Lobolitová stráň, tedy západní část Černého lomu. Zde vystupují svrchní polohy požárského souvrství. Vrstvy jsou ovšem větráním silně rozrušené, rozpadavé, druhotně žlutavě a rezavě zbarvené. Prosluly množstvím výborně zachovaných zbytků lilijic, hlavně jejich stonků, kulovitých plovacích orgánů zvaných lobolity a vzácně se zde naleznou i kalichy. 

Kromě stratigrafického a paleontologického významu má NPP Dalejský profil také význam botanický. Rostou zde porosty xerotermních skalních stepí na výchozech vápenců a diabasů s kriticky ohroženými křivatcem českým (Gagea bohemica) a hvězdovkou Pouzarovou (Geastrum pouzarii). Většina území je bohužel zalesněna akátem a borovicí černou.

Pro udržení přístupnosti geologických profilů a biotopů rostlin a živočichů je třeba průběžně likvidovat dřeviny na vybraných místech dalejského profilu, konkrétně v lomu Mušlovka a v Černém lomu.