Národní přírodní památka Dubí hora

Opuštěný malý lom při úpatí severozápadního svahu Dubí hory (463 m n.m.) nad bývalým klášterním areálem v Konojedech. Národní přírodní památka byla vyhlášena v roce 1966 na výměře 0,09 ha, předmětem ochrany je neobvyklý geologický útvar - odkryté čelo   lávového proudu s tzv. bochníkovitým rozpadem.
 
Ve stěně opuštěného lomu jsou dobře vyvinuty sloupce analcimického tefritu. Jednotlivé sloupce mají průměr cca 70 cm, jsou vysoké 6-8 m. Nejzajímavějším jevem je stavba jednotlivých sloupců - všechny jsou napříč rozpukány v téměř pravidelných vzdálenostech, takže každý je rozdělen na větší množství jednotlivých hranolů. Všechny hrany jsou vlivem zvětrávání zaobleny a sloupy tak vypadají jako bochníky naskládané na sebe. Tato stavba je zvýrazněna postupujícím zvětráváním, při kterém se „bochníky“ stále zaoblují odlupováním povrchových vrstev horniny. Proces větrání pak v různých částech stěny různě pokročil, místy je již ukončen uvolněním jednotlivých „bochníků“. U českých neovulkanitů se jedná o ojedinělý jev, neobvyklost této formy odlučnosti horniny je u některých skupin sloupců zvýrazněna zahnutím a zúžením jejich horních částí, pravděpodobně jako důsledku tuhnutí povrchu taveniny a současným pohybem neztuhlé hmoty uvnitř proudu.
 
Vlastní protáhlý a zalesněný masiv Dubí hory je zbytkem několika lávových proudů, jejichž ztuhnutím vznikly horniny vynikajících mechanických vlastností. Ve vrcholových partiích kopce je v činnosti kamenolom, kde jsou těženy bloky nefelinického tefritu. Zpracovávají se     především na štípanou a řezanou dlažbu. 
 
Vzhledem k předmětu ochrany je význam flóry zanedbatelný. V ochranném pásmu NPP nicméně roste řada zvláště chráněných druhů rostlin, např. vstavač osmahlý (Orchis ustulata) či mochna skalní (Drymocallis rupestris). 
 
Zvířena s ohledem na charakter předmětu ochrany nebyla blíže zkoumána, známa je vitální populace ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis) z plata lomu.   
 
Součástí NPP nejsou lesní porosty.   
 
Místo je využíváno především pro osvětové účely, je cílem odborných exkurzí jako zajímavý přírodní fenomén a současně jako významný vulkanologický objekt, kde je možno sledovat procesy probíhající při tuhnutí magmatu (prohnutí sloupců tefritu) a při zvětrávání horniny (odlučnost tefritu). Provoz kamenolomu ve vrcholových částech Dubí hory nemá na předmět ochrany vliv. Nárazově se provádí očištění lomové stěny včetně okolí od náletů dřevin a odstraňování osypů při patě lomové stěny.