Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště

Zbytek rašeliniště s přilehlými vlhkými loukami a bažinatou olšinou se nachází při okraji lesa 600 m jižně od obce Hojkov. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1982 na ploše 4,90 ha v katastrálním území Hojkov v nadmořské výšce 641-650 m.

Podloží území tvoří dvojslídný granit a porfyrický adamellit moldanubického plutonu. Rašeliniště vzniklo na prameništích vodoteče v uzávěru údolí a mělo původně mocnost až 3 m, dřívější těžbou rašeliny však byla snížena na 1,7 m. Kolem organozemí jsou vytvořeny gleje a pseudogleje, přecházející ke kambizemím dystrickým.

Na místech po bývalé těžbě rašeliny s řadou tůněk a prohlubní vznikla postupným zarůstáním dřevinami bažinatá olšina tvořená převážně olší lepkavou , dále břízou bělokorou (Betula pendula) a smrkem ztepilým (Picea abies). Na březích tůněk hojně roste ďáblík bahenní (Calla palustris). V luční enklávě je vytvořen rozsáhlý porost kriticky ohrožené třtiny nachové (Calamagrostis phragmitoides) a v nezapojených ostřicovorašeliníkových společenstvech zde roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). V navazujících vlhkých loukách svazů Caricion fuscae Calthion rostou dále vachta trojlistá (Menynathes trifoliata), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), starček potoční (Tephroseris crispa) a mochna bahenní (Potentilla palustris).  

V tůňkách se pravidelně vyskytuje a rozmnožuje čolek horský (Triturus alpestris), skokan krátkonohý (Rana lessonae) a skokan hnědý (Rana temporaria). Na rašelinných loukách žije zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška lesní (Anthus trivialis), linduška luční (Anthus pratensis), cvrčilka zelená (Locustella naevia) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Od roku 1993 bylo obnoveno jednosečné ruční sklízení luk s redukcí dřevinných náletů a úprava vodního režimu obnovou zazemněných povrchových stružek a vytvořením tůněk.