Národní přírodní památka Hojná Voda

NPP Hojná Voda byla vyhlášena v roce 1933. Rozhodnutím vlastníka bylo území prohlášeno za rezervaci již v roce 1838 a spolu s NPR Žofínský prales je tak nejstarším chráněným územím v České republice. Rozloha památky je 9,09 ha. NPP Hojná Voda leží na severním okraji Novohradských hor na strmém východním svahu hory Vysoká (1033,8 m) u stejnojmenné obce Hojná Voda, v rozpětí nadmořských výšek 792 až 885 m. V území je chráněn pralesovitý porost horského smíšeného lesa s výskytem významných zástupců avifauny a entomofauny.
 
Geologickým podkladem je středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu. Půdním typem je podzol kambizemní, kambizem typická dystrická, na suťovém terénu s přechody k rankeru kambizemnímu. Na plochách několika lesních pramenišť se vyvinul glej typický až glej organozemní. Území památky je odvodňováno říčkou Stropnice. Území NPP patří do mírně chladného okrsku chladné klimatické oblasti. Průměrná roční teplota vzduchu je 5 až 6 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 800 až 900 mm.

Předmětem ochrany NPP Hojná Voda je pralesovitý porost horského smíšeného lesa a na místech s větším sklonem suťové lesy. Vegetaci tvoří mezotrofní květnaté bučiny (Asperulo-Fagetum) a stinná lesní prameniště (Veronico montanae-Caricetum remotae). Stromové patro je tvořeno převážně bukem lesním (Fagus sylvatica), mnohem vzácněji smrkem ztepilým (Picea abies) a jedlí bělokorou (Abies alba), na balvanitých sutích přistupuje jilm horský (Ulmus glabra), javor mléč (Acer platanoides) a j. klen (A. pseudoplatanus). Keřové patro téměř schází, ojediněle se vyskytují pouze semenáčky buku. Druhově bohaté je patro bylinné, kromě typických bučinných druhů – kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosné (D. bulbifera), kostřavy lesní (Festuca altissima) a pšeníčka rozkladitého (Milium effusum) – se zde vyskytuje fytogeograficky významná řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia) a řada významných druhů kapraďorostů. Kromě papratky samičí (Athyrium filix-femina), kapradě samce (Dryopteris filix-mas), k. rozložené (D. dilatata) se zde vyskytuje i kapraď rezavá (D. affinis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a na jediné známé lokalitě v celých jižních Čechách, v nedávné době objevená k. Braunova (P. braunii). Lesní stinná prameniště jsou tvořena charakteristickou garniturou podhorských lesních prameništních druhů: čarovníkem alpským (Circaea alpina), rozrazilem horským (Veronica montana), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a ostřicí řídkoklasou (Carex remota). I přes poměrně malou rozlohu, ale díky značné členitosti a příhodnému mikroklimatu je v památce zastoupeno velké množství významných mechorostů a játrovek. Mezi nejvzácnější patří epifytický dvouhrotec zelený (Dicranum viride), sourubka zpeřená (Neckera pennata) a celoevropsky vzácný epixylický druh pařezníček celokrajný (Anacamptodon splachnoides). Těsně za hranicemi rezervace byla v lesním prameništi nalezena játrovka bezžilka největší (Aneura maxima), známá z České republiky pouze z Novohradských hor a Šumavy.

Fauna NPP Hojná Voda odráží geografické a vegetační poměry. Nalezneme zde řadu druhů hmyzu typických pro smíšené horské lesy - z brouků jmenujme drabčíka Eusphalerum stramineumLordithon speciosus, střevlíčka Pterostichus illigeri a v minulosti udávané tesaříky Tragosoma depsarium a Arhopalus rusticus. Avifauna je zastoupena holubem doupňákem (Columba oenas), lejskem šedým (Muscicapa striata), l. bělokrkým (Ficedula albicolis), pravidelně je zde zaznamenáván hnízdící puštík obecný (Strix aluco). 
 
Obdobně jako NPR Žofínský prales slouží NPP Hojná Voda jako studijní plocha pro mnoho biologických oborů, ale na rozdíl od něj je volně přístupná po trase naučné stezky. Celé území je ponecháno samovolnému vývoji.