Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky

Území, jehož rozloha je 37,70 ha, leží v nadmořské výšce 206 m, v katastrálním území Hrdibořice. Tvoří ho louky a rybníky na pravém břehu říčky Blaty při severním okraji obce Hrdibořice. Význam území je dán zejména rozlohou slatinného půdního substrátu, díky němuž jde o jedno z nejvýznamnějších slatinných území Moravy. Lokalita je významným útočištěm vzácných druhů rostlin a živočichů uprostřed zemědělsky intenzivně využívané krajiny. Hlavními předměty ochrany jsou dva kriticky ohrožené druhy rostlin, a to matizna bahenní (Angelica palustre), která zde má jedinou lokalitu v ČR, a potočnice drobnolistá (Nasturtium microphyllum), která zde má jednu ze dvou lokalit v ČR.
 
Geologickým podkladem území jsou třetihorní vápnité štěrkopískové sedimenty, na kterých se ve čvrtohorách vyvíjela organozem slatinného typu. Mocnost slatiny zde dosahuje 4-6 m a toto ložisko bylo v letech 1938 – 1963 předmětem těžby. Na místě vytěžených jam vznikly dvě nádrže označované jako rybníky a lidově nazývané Raška a Husák.
 
Luční porosty v území byly v osmdesátých letech 20. století zorány a v devadesátých letech po vyhlášení chráněného území opět obnoveny. V prostoru luk, jejichž druhová struktura se jen velmi pomalu zlepšuje, probíhají práce na obnově populace matizny bahenní. Její zastoupení na části luk je v posledních letech již stabilizované a každoročně zde kvetou stovky rostlin. Z dalších druhů rostlin tu můžeme potkat např. mléč bahenní (Sonchus palustris) či třezalku čtyřkřídlou (Hypericum tetrapterum). Ve vlhkých mělkých příkopech a břehových porostech rostou ostřice pobřežní (Carex riparia), o. nedošáchor (C. pseudocyperus), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), krtičník křídlatý (Scrophlularia umbrosa) či šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata).

Potočnice drobnolistá (Nasturtium microphyllum) roste ve vodním příkopu Podolší při hranici chráněného území a spolu s ní tu najdeme i potočník vzpřímený (Berula erecta), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a další mokřadní rostliny.

V rybnících se z vodních rostlin objevuje řečanka přímořská (Najas marina), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), r. hřebenitý (P. pectinatus) a parožnatky (Chara sp.). Na obnažených dnech se vyskytuje šáchor hnědý (Cyperus fuscus) a pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus). Okraje rybníka zarůstají rákosem obecným (Phragmites australis), orobincem širolistým (Typha latifolia) a o. úzkolistým (Typha angustifolia).

Prostředí rybníků a dalších menších zvodnělých jam a příkopů využívají skokani štíhlí (Rana dalmatina), skokani zelení (Rana esculenta synkl.), kuňky obecné (Bombina bombina) a v území žijí i rosničky zelené (Hyla arborea) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Z vodních ptáků se tu objevují potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus), volavka popelavá (Ardea cinerea), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), ledňáček říční (Alcedo atthis), vzácně i bukáček malý (Ixobrychus minutus) a další. V břehových porostech a rákosinách hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) a rákosník zpěvný (A. palustris). Z ryb se tu mimo jiné vyskytuje hořavka duhová (Rhodeus sericeus), karas obecný (Carassius carassius) či slunka obecná (Leucaspius delineatus).

Kromě stanovištně odpovídajících dřevin jako je olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) či střemcha obecná (Prunus padus) jsou lesní porosty v území z velké části tvořeny nepůvodními topoly (Populus x canadensis) a javorem jasanolistým (Acer negundo). Spolu s křovinnými porosty jsou však útočištěm řady druhů ptáků jako je slavík obecný (Luscinia megarhynchos), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), lejsek šedý (Muscicarpa striata) či žluva hajní (Oriolus oriolus).