Národní přírodní památka Jankovský potok

Vyhlášeno:1992, rozloha: 71 ha.
 
Chráněné území zahrnuje tok a údolní nivu Jankovského potoka od jeho pramenů u obce Jankov po osadu Hojkovy v délce přibližně 13 km. Předmětem ochrany je oligotrofní (na živiny chudé) společenstvo vodního toku v čele s perlorodkou říční (Margaritifera margaritifera) a navazující luční a rašelinná společenstva s vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů.
 
V okolí vodního toku se vyskytují olšovo-jasanové luhy a iniciální stádia olšin na bývalých loukách. Díky přirozenému charakteru toku a údolní nivy se na lokalitě zachovala dnes vzácná oligotrofní společenstva ostřicových mokřadů, vlhkých a rašelinných luk, olšin a rákosin. Vegetaci mokřadních luk tvoří ostřicovo-mechová společenstva svazu Caricion fuscae a vlhké pcháčové louky svazu Calthion. Na podmáčených místech jsou vytvořeny ostrůvky vysokých ostřic a fragmenty přechodových rašelinišť.
Ze vzácných druhů zde byly zaznamenány rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) a tolije bahenní (Parnassia palustris).
 
Ze zoologického hlediska je nejvýznamnější unikátní populace kriticky ohrožené perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Horní povodí Jankovského potoka představuje jedinou známou lokalitu jejího výskytu na Českomoravské vysočině a jednu z posledních v celé ČR. Populace perlorodky říční je ve stavu, kdy bez aktivní pomoci pravděpodobně již není schopna se sama dostat na úroveň nutnou pro samostatnou trvalou existenci. Vzhledem k nízké početnosti populace, nepříznivé věkové struktuře a vzhledem k narušení reprodukčních schopností jedinců nemá již tato populace i při pozitivní změně prostředí bez aktivní podpory šanci přežít. Na vhodné místo toku byly v roce 2005 vysazeny 8-leté perlorodky z izolátu odchovaného na Blanici, v počtu 40 kusů. Tito jedinci budou v toku dále systematicky sledováni.

Ve vodním toku se vyskytuje také mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a rak říční (Astacus astacus). Ve vodních plochách se vyskytuje např. čolek horský (Triturus montanus) a čolek obecný (Triturus vulgaris), na vlhkých lukách se vyskytuje např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)  a další.
 
Během posledních několika desítek let mělo na lokalitu významný negativní vliv zavedení intenzivního zemědělství včetně hnojení, chemizace, odvodňování pozemků, zvyšování procenta zornění apod. Následné změny chemických parametrů vody (zejména nárůst obsahu živin), změny pH a teplotních poměrů přímo ohrožují přežití a reprodukci perlorodky v toku.
 
Obnovit prostředí příznivé pro perlorodku bude možné pouze za uskutečnění výrazných změn v hospodaření v celém povodí Jankovského potoka, tedy i mimo chráněné území.
 
Území je přístupné z obce Jankov, kde se západně od obce nachází v široké nivě potoka komplex mokřadních stanovišť a vodních ploch. Směrem severním se chráněné území zužuje na vlastní tok Janovského potoka. Charakter toku je pak možné sledovat ze silnic a cest křižujících potok a vedoucích z obcí Vyskytná, Mysletín a Zachotín.