Národní přírodní památka Kaňk

Vyhlášeno:1933, rozloha: 0,5 ha.
 
Národní přírodní památka Kaňk se nachází asi 2 km severovýchodně od centra Kutné Hory. Zřízena byla k ochraně zbytku příbojového útesu křídového moře (svrchní cenoman a spodní turon) s hojnými zkamenělinami.

Národní přírodní památka se rozprostírá na území několika bývalých jámových lomů na jihovýchodním úbočí vrchu Kaňk a na okolních teplomilných trávnících, severně od Kutné Hory. Těžil se zde migmatit jako stavební a štěrkový kámen. Při těžbě bylo ponecháno několik ostrohů s křídovými usazeninami, jejichž výška dosahuje až pěti metrů a délka patnácti metrů. Díky tomu je dnešní terén lomu velmi členitý a ostrohy, které jsou jedním z hlavních předmětů ochrany, nápadně vystupují.

Podloží lokality je tvořeno horninami kutnohorského krystalinika. Jedná se o ruly až migmatity, které mají místy křemenné vložky. Nad migmatity leží soubor velmi hrubozrnných příbojových slepenců. Jsou velmi různé velikosti, většinou do 30 cm, avšak vyskytují se i valouny větší než jeden metr. Valouny jsou tmeleny spodnoturonskými organodetritickými až slínitými vápenci. Vápence jsou světlých barev, od jemnozrnných bělavých, přes hrubozrnnější žlutobílé, hnědavé a šedé až po bílé. Ve tmelu slepenců se nachází velmi bohatá křídová fauna, ve které jsou zastoupeny zbytky mechovek, mlžů, ale i dírkonošců (Foraminifera) a schránky dalších druhů a skupin mořských křídových živočichů. Byly odtud popsány desítky zkamenělých druhů, některé pro vědu nové – například mechovka (Kankopora kankensis). Lokalita má proto značný vědecký význam.

Na většině území se uplatňuje teplomilná vegetace trávníků svazu Bromion s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), sveřepem přímým (Bromus erectus)a kostřavou žlábkovitou (Festuca rupicola)s typickými druhy šalvějí luční (Salvia pratensis), máčkou ladní (Eryngium campestre), hlaváčem žlutavým (Scabiosa ochroleuca), vičencem ligrusem (Onobrychys viciifolia)a pcháčem bezlodyžným (Cirsium acaule). Na okraji lůmků a na výchozech hornin se objevují suchomilnější druhy jako kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum)nebo pýr prostřední (Elytrigia intermedia). Významný je výskyt kriticky ohroženého druhu čistce německého (Stachys germanica).

Území je značně zarostlé křovinami, zejména trnkou obecnou (Prunus spinosa), růžemi (Rosa sp.), svídou krvavou (Swida sanguinena), ptačím zobem (Ligustrum vulgare) a náletem jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior)a třešně ptačí (Cerasus avium), především v severní části a na dně lomů. Na dně dolního lomu je velmi husté neproniknutelné zmlazení trnky, které vzniklo po posledním managementovém zásahu. Vyskytují se i vzácnější křoviny – dřišťál obecný (Berberis vulgaris)a růže vinná (Rosa rubiginosa).Vzhledem k tomu, že ani v jednom z lomů a okolí nebyly po řadu let provedeny asanační zásahy, vyžaduje současný stav aktivní a dosti razantní management. V jižní části území se křoviny vyskytují roztroušeně (především růže a hlohy) a nenarušují otevřený ráz území. Trávníky jsou na více místech degradovány ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherium elatius)a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos).  Severovýchodní stranu chráněného území lemuje les, jižní a západní hranici lokality tvoří ovocný třešňový sad.

Teplomilné xerotermní porosty hostí teplomilné druhy hmyzu. Pro některé druhy jde o první nálezy v Čechách – červotoč Oligomerus retowskii, nosatec Argoptochus quadrisignatus. Ve velmi početné populaci se objevuje vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes). Z dalších zajímavých druhů se zde vyskytuje včela Hoplitis rufohirta nebo majka Meloe decorus
 
Území je známo též místním názvem „Na vrších“. Lokalita je přístupná po trase naučné stezky s názvem „Stříbrná stezka“ z Kutné Hory, NPP Kaňk je zastavením č.3. Stezka prochází po obvodu lokality, kdy je možné pozorovat jak geologickou stavbu území, tak teplomilné trávníky s cennými druhy rostlin.