Národní přírodní památka Klokočka

Národní přírodní památka Klokočka byla vyhlášena v roce 1956 na území o rozloze 2,37 ha k ochraně lokality popelivky sibiřské (Ligularia sibirica). Národní přírodní památka je součástí evropsky významné lokality CZ0214043 – Niva Bělé u Klokočky.

Území se nachází ve Středočeském kraji mezi obcemi Bělá pod Bezdězem a Velký Rečkov. Nadmořská výška se pohybuje kolem 222 m. Geologické podloží je tvořeno křídovými vápnitými pískovci jizerského souvrství, na nichž se vyvinuly zvodnělé nivní sedimenty s převahou písčité složky. Převážná část území se nachází v nivě přirozeně meandrujícího toku Bělé. Díky podmáčenému charakteru lokality se zde vyvinuly v půdním profilu organozemě, gleje a fluvizemě.

Téměř celé území, s výjimkou okrajových částí, je mozaika mokřadních biotopů – olšin, rákosin, ostřicových porostů a slatinné vegetace. Ve stromovém patře olšin převažuje olše lepkavá, mokřadní olšiny (Carici acutiformis – Alnetum) zaujímají více jak polovinu území. Bylinné patro olšin není druhově bohaté, nalezneme zde převážně vysoké ostřice (ostřice ostrá Carex acutiformis, ostřice štíhlá Carex gracilis, ostřicí měchýřkatá Carex vesicaria), doplněné jen několika málo druhy, jako krtičník stinný (Scrophularia umbrosa), přeslička bahenní (Equisetum palustre), smldník bahenní (Peucedanum palustre), hojně se  v olšinách i rákosinách vyskytuje kapradiník bažinný (Thelypteris palustris). Dále se zde vyskytuje šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) nebo mochna bahenní (Comarum palustre). Vlivem znečištění Bělé se zde uplatňují i ruderální druhy. Podél Bělé nalezneme typickou potoční vegetaci s potočnicí zkříženou (Nasturcium x sterile) či potočníkem vzpřímeným (Berula erecta).

Dalším častým společenstvem je vegetace vysokých ostřic (Magnocaricion), která se vyvinula v místech se stále stagnující vodou, hojně se vyskytuje ostřice trsnatá (Carex paniculata), vzácně ostřice odchylná (Carex appropinqua), ostřice ostrá (Carex acutiformis), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus).

Nejcennější část území je slatinná louka s výskytem orchidejí prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), kruštíkem bahenním (Epipactis palustris) či bradáčkem vejčitým (Listera ovata). Z dalších vzácných druhů zde nalezneme kozlík lékařský (Valeriana dioica), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), toliji bahenní (Parnassia palustris), sítinu slatinnou (Juncus subnodulosus) nebo sítinu sivou (Juncus inflexus). Nejvýznamnější rostlinou je zde popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), vyskytuje se jak na slatinném bezlesí, tak ji nalezneme i v rozvolněné olšině či lemových společenstvech, řídkých rákosinách. Při větším zástinu tento druh zůstává sterilní. Druh kvete v pozdním létu, semena dozrávají v září. Její lokality jsou považovány za relikt jejího většího rozšíření v raném postglaciálu. Na okraji nivy dominuje bezkolenec, v sušších částech se šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).

Na Klokočce se vyskytuje silná populace drobného měkkýše vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) a Perpolita petronella, které řadíme společně s popelivkou mezi relikty. Z dalších plžů byl zde nalezen Anisus vortex a točenka plochá (Valvata cristata). Z dalších typických druhů bezobratlých slíďák Hygrolycosa rybrofascidata nebo plachetnatky Achileta misera a Taranuctus setosus, skákavka Marpissa radiata. V mokřadních porostech se vyskytuje cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), z dalších zajímavých ptáků linduška lesní (Anthus trivialis). V okolí hnízdí jestřáb lesní (Accipiter gentilis).