Národní přírodní památka Lochkovský profil

Lochkovský profil je mezinárodně významný geologický profil dokumentující vývoj ve svrchním siluru a spodním devonu.
Rozkládá se na ploše 39,1 ha v nadmořské výšce 240 až 340 metrů. Leží na katastrálním území obcí Lochkov a Radotín. Byla vyhlášena v roce 1988.

Nejstarší polohy geologického profilu jsou odkryty v nejvýchodnější části NPP Lochkovský profil. Jde o tmavě šedé vápnité břidlice místy obsahující konkrece tmavých jemnozrnných vápenců. Vzácně se zde vyskytuje graptolitová a ostrakodová fauna. Tyto břidlice jsou silurského stáří, konkrétně náležejí ke středním polohám kopaninského souvrství. Spodní hranice těchto břidlic je tektonická, došlo zde k jejich nasunutí podél kodského přesmyku na lavici hlavonožcového vápence, náležející rovněž kopaninskému souvrství, avšak jeho nejvyšší poloze. Nadloží vápnitých břidlic ze středních poloh kopaninského souvrství tvoří téměř 4 metry mocná poloha masivních vápenců s převažujícími zkamenělinami hlavonožců a mlžů.    Tyto masivní vápence jsou na lochkovském profilu nejlépe odkryty v tzv. Mramorovém lomu. Nad masivními vápenci začíná 60 metrů mocné souvrství střídajících se lavic tmavošedých jemnozrnných vápenců s polohami tmavě šedých vápnitých břidlic, náležejících již k požárskému souvrství svrchního siluru. Celý sled požárského souvrství je zachycen v části lochkovského profilu zvaného „U topolů“, situovaného v zářezu bývalé úzkokolejné dráhy. Lokalita „U topolů“ je opěrným profilem hranice silur – devon v pražské pánvi Barrandienu k světovému stratotypu této hranice na Klonku u Suchomast. V požárském souvrství jsou hojné fosílie mnoha druhů zejména mořských bezobratlých živočichů. V nadloží požárského souvrství se nachází 180 cm mocná lavice krinoidového vápence náležející již spodnímu devonu, stupni lochkov. Vlastní hranice mezi silurem a devonem byla určena na základě prvního výskytu trilobita Warburgella rugosa v podloží této lavice ve vrstvách, které litologicky odpovídají požárskému souvrství. Nad lavicí krinoidového vápence se vyskytují světle šedé jemnozrnné vápence s vložkami břidlic. Směrem do nadloží se břidličné vložky poněkud vytrácejí. Některé polohy vápenců obsahují rohovce. Tyto lochkovské vápence jsou na lochkovském profilu silně provrásněné. V nadloží vápenců ze spodnodevonského stupně lochkov se vyskytují slivenecké vápence náležející již stupni prag. Tyto slivenecké vápence jsou růžové až šedozelené s hojnými krinoidy a další bohatou faunou. Nadloží sliveneckých vápenců tvoří na profilu „U topolů“ jemnozrnné šedé hlíznaté dvorecko prokopské vápence. V lomech na Cikánce ale tvoří nadloží sliveneckých vápenců červenohnědě zbarvené vápence řeporyjské, jinak prakticky totožné s vápenci dvorecko-prokopskými.

NPP Lochkovský profil je podrobně vědecky zpracována a slouží pro srovnávací stratigrafický, biostratigrafický, paleontologický a korelační výzkum.

Z botanického hlediska je nejcennější flóra na enklávách skalní stepi s kavylem Ivanovým (Stipa pennata) a kavylem vláskovitým (Stipa capillata), koniklecem lučním českým (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a hvězdnicí chlumní (Aster amellus). NPP Lochkovský profil představuje mimořádně cennou zoologickou lokalitu se vzácnou teplomilnou faunou stepních plžů, ploštic, brouků, motýlů a pavouků. NPP Lochkovský profil je evropsky významnou lokalitou pro přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria).