Národní přírodní památka Na skále

Národní přírodní památka Na skále se nachází asi 1 km jihovýchodně od obce Hněvotín u Olomouce, v katastrálním území Hněvotín a Žerůvky. Byla vyhlášena v roce 1977, její rozloha je 4,56 ha. Památku tvoří členitá terénní deprese (nadmořská výška dosahuje 242 – 263 m n. m.) na území bývalých vápencových lomů s fragmenty kdysi rozsáhlých subxerotermních travinobylinných a keřových společenstev.
 
Území je součástí hněvotínsko-olomoucké hrásti, budované drobnými výchozy předdevonských krystalických hornin brunovistulika, resp. olomouckého masivu a jeho pláště, na kterém jsou transgresivně uloženy devonské sedimenty. Ty jsou tvořeny bazálními křemenci, na kterých spočívají dolomitické vápence a převažující šedé jemnozrnné vápence svrchního devonu. Paleozoický vývoj je zde ukončen drobami drahanského kulmu. Větší část krystalické klenby později v důsledku tektonických pohybů poklesla a byla překryta terciérkvartérními uloženinami Hornomoravského úvalu.
 
Na území se vyskytují křovinná společenstva svazu Prunion spinosae, travobylinná společenstva svazu Bromion erecti a třídy Sedo-Scleranthetea. Nejvýznamnějším z 260 zjištěných druhů vyšších rostlin je mateřídouška vejčitá kraňská (Thymus pulegioides ssp. carniolicus), která zde má jedinou lokalitu v ČR. Z dalších tu najdeme řebříček panonský (Achillea pannonica), hvězdnici chlumní (Aster amellus), ostřici nízkou (Carex humilis), třešeň křovitou (Cerasus fruticosa), chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii), zárazu vyšší (Orobanche elatior), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), s. jelení (P. cervaria), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), růži keltskou (Rosa gallica), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), žluťuchu menší (Thalictrum minus) a diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum).
 
Izolace tohoto stepního území je možnou příčinou poměrně chudší škály motýlí fauny, která zahrnuje 55 zjištěných druhů převážně s širokou ekologickou valencí. Výjimkou je specificky stepní druh modrásek vikvicový (Polyommatus coridon). V minulosti zde byly zjištěny 34 druhy mravenců, v posledních letech se podařilo ověřit jen 20 druhů, mezi nimi i některé zvláště chráněné druhy – např. mravenec stepní (Formica cunicularia), m. otročí (F. fusca), m. luční (F. pratensis) a m. trávníkový (F. rufibarbis). Z dalších zjištěných druhů je možné jmenovat kobylku Phaneroptera falcata. Žije tu ještěrka obecná (Lacerta agilis), hnízdí koroptev polní (Perdix perdix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), holub hřivnáč (Columba palumbus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), stehlík obecný (Carduelis carduelis), čížek lesní (C. spinus), konopka obecná (C. cannabina), kukačka obecná (Cuculus canorus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), straka obecná (Pica pica), sýček obecný (Athene noctua), strakapoud velký (Dendrocopos major), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) a další druhy ptáků.