Národní přírodní památka Park v Bílé Lhotě

Památku představuje arboretum u bývalého zámečku v obci Bílá Lhota (katastrální území Bílá Lhota). Byla vyhlášena v roce 1969, její rozloha je 2,41 ha.
 
Geomorfologicky přísluší Park v Bílé Lhotě pod Zábřežskou vrchovinu, místní část Bouzovskou vrchovinu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 287 – 297 m n. m. Geologický podklad tohoto území je budován horninami spodního karbonu. Půdy tvoří hluboké, až velmi hluboké převážně hlinité hnědozemě.
 
Na tomto území se nachází opravdu významná dendrologická sbírka dřevin vysazených převážně do  první poloviny 20. století. Od roku 1969 je plynule doplňována o nové druhy taxonů. K dnešnímu dni je v arboretu soustředěno kolem 300 druhů dřevin včetně jejich poddruhů, kultivarů a variet.
 
Původní zámecký park byl založen kolem roku 1700, kdy v něm převažovaly domácí dřeviny. Dnešní podobu získal především zásluhou Quido Riedla, který budoval park zejména v letech 1926 – 1940. Mezi kosterní dřeviny, které používal, patří dub letní (Quercus robur), dub červený (Qercus rubra), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica ´Atropurpurea´) a buk lesní (Fagus sylvatica). Z jehličnanů pak kostru tvoří především tis červený (Taxus baccata) v 7 různých kultivarech, silně zastoupená čeleď cypřišovitých (Cupressaceae) a cenná sbírka smrků (Picea sp. div.)a jedlí (Abies sp. div.).

Mezi další zajímavé dřeviny patří např. tis japonský (Taxus cuspidata), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis ´Pendula´), unikátní exempláře keřovitého kultivaru zeravu západního (Thuja occidentalis ´Umbraculifera´) a borovice zakrslé (Pinus pumila). Z listnatých dřevin je třeba zmínit např. dub libanonský (Quercus libani), magnólii tříplátečnou (Magnolia tripetala), topol chlupatý (Populus lasiocarpa), korkovník čínský (Phellodendron chinense), arálii čínskou (Aralia chinensis) a dále např. sbírky vilínů (Hamamelis sp. div.), buků (Fagus sp. div.), japonských javorů (Acer sp. div.), jeřábů (Sorbus sp. div.) a okrasných jabloní (Malus sp. div.).
 
Bylinné patro nebylo nikdy podrobně inventarizováno, nicméně se v parku nachází velké množství travin, kapradin, peren atd. Za zmínku stojí např. velké porosty sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis); dále bledule jarní (Leucojum vernum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale). Také by se neměly opomenout krásné porosty pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris).
 
Jedinou zkoumanou skupinou fauny jsou ptáci. V letech 1998 – 2000 byla zjištěna přítomnost 57 druhů ptáků, z toho 47 hnízdících.