Národní přírodní památka Pastviště u Fínů

NPP Pastviště u Fínů byla vyhlášena v roce 1985, rozloha chráněného území je 4,19 ha. Území ležící v nadmořské výšce 590 - 670 m n. m. je součástí předhůří Šumavy, náleží k Sušické vrchovině. Jedná se o komplex luk a pastvin s liniovými porosty dřevin asi 1 km severovýchodně od osady Albrechtice, předmětem ochrany jsou pastviny s výskytem švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) a hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), rašelinné slatinné loučky, luční prameniště a vlhké kosené louky s výskytem pampelišky bahenní (Taraxacum sec. palustria). Celé území NPP Pastviště u Fínů a jeho ochranné pásmo bylo zařazeno do evropského seznamu lokalit soustavy Natura 2000 jako součást stejnojmenné evropsky významné lokality.
 
Geologickým podkladem jsou injikované ruly a pararuly moldanubika, překryté kvartérním pokryvem hlinitých a hlinitokamenitých sutí. Značná část NPP je pokryta hnědými půdami – především kyselými kambizeměmi, ve vlhkých až zamokřených polohách nacházíme mozaiku pseudoglejů, glejů až organozemí. Území se nachází ve svahu exponovaném k severovýchodu, je odvodňováno bezejmenným pravostranným přítokem Podmokelského potoka. Klimaticky se území řadí do mírně teplé oblasti, roční průměrná teplota je 7°C, roční průměrný úhrn srážek je 700 mm.

Vegetace území vykazuje velkou diverzitu rostlinných společenstev v souboru vlhkých až mezofilních luk, subxerofilních společenstev, pastvin, pramenišť, rašelinišť a plášťových porostů. Pastviny, které jsou na území NPP nejcennějším biotopem, především pro výskyt kriticky ohroženého druhu švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis), hostí pestrou fytocenologickou mozaiku krátkostébelnatých porostů v četných asociacích, jako např.: Jasiono montanae-Festucetum ovinae, Polygalo-Nardetum, Thymo-Festucetum ovinae, Trifolio-Festucetum rubrae. Rašelinné slatinné loučky jsou významnou součástí vegetace, která reaguje na možné lokální bazické geologické podloží. Fytocenologicky sem patří asociace Willemetio-Caricetum paniceae a Sphagno warnstorfiani-Caricetum davallianae. Luční prameniště reprezentují porosty řeřišnice hořké (Cardamine amara), rozrazilu potočního (Veronica beccabunga), skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus) atd. Vegetace je fytocenologicky obtížně definovatelná, spíše inklinuje do svazu Calthion. V minulosti byla vyvěrající voda odváděna mělkými povrchovými stružkami, dnes se většinou voda rozlévá do okolních porostů. Vlhké kosené louky v současnosti vymezuje ochranné pásmo NPP. V závislosti na výšce hladiny podzemních a povrchových vod je vegetace tvořena mozaikou svazů (podsvazů) Calthenion, FilipendulenionMolinion caeruleae, v asociacích Polygono-Cirsietum palustris, Chaerophyllo hirsuti-Calthetum, Lysimachio vulgaris-Filipenduletum, Junco-Molinietum caerulae a Scorzonero-Molinietum caerulae.

Druhové bohatství cévnatých rostlin a mechorostů v NPP Pastviště u Fínů je mimořádné. Bylo tu zaznamenáno 261 druhů cévnatých rostlin, z toho 22 druhů v různém stupni ohrožení. Území je jedinou současnou lokalitou švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) v Čechách (druhá známá lokalita v ČR se nachází na Českomoravské vrchovině). Z dalších vzácných rostlin tu byly nalezeny např. hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), tolije bahenní (Parnassia palustris), z mechorostů např. řetízkovec štíhlý (Pseudoleskeella catenulata).

Druhově bohatý vegetační kryt a tradiční způsob obhospodařování vytvářejí vhodné životní podmínky pro mnoho druhů živočichů. Při zoologickém průzkumu byla zjištěna přítomnost celkem 75 druhů živočichů, z nichž mezi vzácnější a ohrožené patří např. čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák lesní (B. sylvarum), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (L. vivipara), strakapoud velký (Dendrocopus major), rorýs obecný (Apus apus), pěnice slavíková (Sylvia borin), drozd kvíčala (Turdus pilaris), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris) či ťuhýk obecný (Lanius collurio), nepravidelně se zde vyskytuje chřástal polní (Crex crex). Z drobných savců zde žije např. rejsek obecný (Sorex araneus), byly zaznamenány i pobytové stopy vydry říční (Lutra lutra).
 
Území bylo formováno zejména pastvou dobytka, kosením, vytvářením kamenných snosů na hranicích pozemků a drobnými úpravami vodních toků. Vypásání a kosení je nyní zajišťováno péčí ochrany přírody jako nezbytná podmínka k udržení žádoucího stavu.