Národní přírodní památka Ptačí hora

Katastrální území Nové Heřmínovy, okres Bruntál, výměra 17,46 ha, nadmořská výška 440 – 573 m, datum vyhlášení 2.2.1970
 
Chráněné území leží na zalesněném svahu Ptačí Hory (573 m n. m.), nad údolím řeky Opavy, na její levobřežní straně, cca 1 km severně od obce Nové Heřmínovy.

Národní přírodní památka byla zřízena pro ochranu lesních porostů s hojným výskytem původního autochtonního jesenického modřínu, který zde roste v bohaté květnaté bučině.

Geologické podloží tvoří spodní karbon (zv. kulm), toumal-benešovských vrstev. Jsou to flyšovitá souvrství s převahou drob, drobnějších pískovců a slepenců. Půdy jsou převážně písčitohlinité až hlinitopísčité, dosti hluboké, čerstvě vlhké, kypré, ale do spodin ulehlé. Kamenitost je různá, v nejvyšších partiích štěrkovitost a obsah skeletu v půdě významně vzrůstá.     

Dle geobotanické mapy je území zařazeno do květnatých bučin Eu-Fagenion, převážně společenstva Viola reichenbachianae-Fagetum a část do společenstva Tilio cordatae-Fagetum.  Dle botanické inventarizace hlediska fytocenologického lze hodnotit jako přechody mezi asociacemi Luzulo-Fagetum a Melico-Fagetum. Při inventarizaci  nebyly v území zaznamenány zvláště chráněné druhy rostlin. 

Ze zástupců fauny lze zastihnout především běžné lesní druhy. Zajímavá je rozhodně skladba ptačích druhů, které více než jinde reprezentují doupní ptáci, kteří ve starších porostech nacházejí poměrně dostatek hnízdních příležitostí, ze zvláště chráněných například lejsek šedý, strakapoud prostřední. Z chráněných druhů pěvců lze jmenovat žluvu hajní. Chráněné druhy savců reprezentuje veverka obecná a zajímavý je i nález plšíka lískového. Z výzkumu bezobratlých živočichů je zajímavé zastižení dvou reliktních zástupců  arachnolofauny vázaných výskytem na původní stanoviště neovlivněné antropickou činností (např. Hahnia helveola), což může indikovat zachovalost porostů.  

Lesní porosty nesou určité známky vlivu někdejších vlastníků (do r. 1945 knížecí rod Lichtensteinů). Projevuje se to především na druhové skladbě lesů.

V nepříliš rozsáhlém území, které se nachází ve 4. lesním vegetačním stupni, jsou  zastoupeny jen tři lesní typy. Jsou to 4B1 bohatá bučina (s jedlí a modřínem) mařinková; 4B4 bohatá bučina (s jedlí a modřínem) javorová; 4A1 lipová bučina (s modřínem) bažanková.   

Porosty jsou vesměs s přirozeným zastoupením buku lesního, modřínu evropského sudetského, javoru klenu a jedle bělokoré. Z nepůvodních dřevin se dosud místy hojněji vyskytuje smrk ztepilý a pravidelně je zastoupena borovice lesní. K původním lesním dřevinám lze ještě zařadit jednotlivý výskyt dubu letního, v nejnižších východních partiích CHÚ a naopak ve výše položené západní části lze nalézt jednotlivě statné zástupce jasanu ztepilého.

Hlavní význam chráněného území tkví v ochraně autochtonního jesenického modřínu, rostoucího v lesních porostech s relativně přirozenou druhovou skladbou, což je i předmětem lesnického výzkumu.