Národní přírodní památka Rudické propadání

Národní přírodní památku tvoří uzávěrová část slepého údolí Jedovnického potoka s navazujícím jeskynním systémem. Chráněné území o rozloze 4,4 ha bylo vyhlášeno v roce 1990. Je budováno v devonských světlešedých vilémovických vápencích na hranici s břidlicemi drahanského kulmu.

Území je významné především krasovými jevy. Rudické propadání je největším a nejhlubším krasovým propadáním v České republice. Voda se několika kaskádami propadá do hloubky 86 m. Jedovnický potok dál protéká horizontální části jeskyní a vyvěrá u jeskyně Býčí skála (s 12 km po Amatérské jeskyni druhý nejdelší systém Moravského krasu). Skalní amfiteátr Kolíbky s hřebenáči a škrapovými poli je významnou archeologickou lokalitou s magdalenienským osídlením.

V národní přírodní památce převažuje vegetace lesní. Na velkých plochách je však přirozený les nahrazen smrkem a jeho přirozený výskyt je pravděpodobný pouze v nejchladnějších inverzních polohách. Břehové porosty Jedovnického potoka tvoří zejména olše lepkavá (Alnus glutinosa). Na svazích roste smrk obecný (Picea abies), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica) v podrostu s růží převislou (Rosa pendulina), rybízem alpínským (Ribes alpinum), pitulníkem žlutým (Galeobdolon montanum), vraním okem čtyřlistým (Paris quadrifolia) aj. Na odlesněných skalkách Kolíbky rostou druhy náročnější na teplo jako svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Eonymus europaeus), dobromysl obecná (Origanum vulgare), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundaria), rozchodník bílý (Sedum album), ožanka kalamantra (Teucrium chamaedrys) aj. Na skalách spatříme sleziník červený (Asplenium trichomenes), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), osladič obecný (Polypodium vulgare) aj.

V Jedovnickém potoce žije stabilizovaná populace raka říčního (Astacus astacus). V jeskyni Rudické propadání byl nalezen stygobiontní slepý korýš blešivec karpatský (Niphargus tatrensis). Jeskyně je i významným zimovištěm netopýrů. Nejpočetnějším druhem je vrápenec malý, v jeskyni pravidelně zimuje i netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr černý (Barbastella barbastellus).

Území národní přírodní památky je výrazně pozměněno zásahy člověka v minulosti. V 18. a 19. století sloužily svahy a žlíbky nad ponorem ke skládkování strusky z blízkých železářských pecí. Stabilita strusek je v současné době narušena a tyto jsou splavovány přes ponory do jeskyně. Návštěvníkům turisticky atraktivního území slouží naučná stezka.