Národní přírodní památka Skalky skřítků

Národní přírodní památka Skalky skřítků o rozloze 8,50 ha se nachází na západním okraji třetihorního stratovulkánu, v katastrálním území Bražec u Hradiště u Karlových Varů, východně od obce Dubina. Tato lokalita byla vyhlášena národní přírodní památkou v roce 1979. Havním cílem ochrany je zachování ojedinělé lokality pseudokrasových útvarů, vytvořených ve vulkanické brekcii západního okraje Doupovských hor.
 
Pseudokrasové útvary mají charakter dutin kruhového až oválného průřezu. Rozměry těchto „jeskyní“ se pohybují v rozmezí 1 – 150 cm v průměru a délce několika cm až po několik metrů. Existuje několik teorií vzniku „trpasličích jeskyní“, z nichž jsou v současné době nejpřijímanější tři. První vysvětluje vznik jeskyní vyvětráním kmenů, větví a jiných rostlinných zbytků, uzavřených ve vulkanických sedimentech během erupce. Druhá teorie vysvětluje vznik jeskyní vlivem selektivního zvětrávání méně odolných brekcií v sopečných tufech. Teorie třetí popisuje vznik jeskyní vlivem erupcí plynů v tuhnoucí lávě a odkrytím uzavřených dutin vlivem různých exogenních činitelů, nejčastěji vodní erozí.
 
Vegetace NPP Skalky skřítků a okolních svahů je typická pro zde se vyskytující květnaté bučiny. Roste zde například jaterník podléška (Hepatica nobilis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), vraní oko čtyrlisté (Paris quadrifolia), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), zimolez obecný (Lonicera xylosteum) atd. Dále je zde možné nalézt ohrožené druhy, jako například lilie zlatohlávek (Lilium martagon), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Jako na jediném místě v severozápadních Čechách zde roste na skalních stěnách silně ohrožený glaciální relikt lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica).
 
Fauna bučinami porostlých svahů v okolí Skalek skřítků je převážně tvořena běžnými zástupci našich živočichů, ale můžeme se zde setkat i s mnoha vzácnějšími druhy. Z obojživelníků lze často potkat skokana hnědého (Rana temporaria), vzácně také na vlhčích místech silně ohroženého mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Plazi jsou zastoupeni například kriticky ohroženou zmijí obecnou (Vipera berus). V blízkém údolí řeky Ohře se vyskytuje náš nejvzácnější a největší had – kriticky ohrožená užovka stromová (Zamenis longissimus). Pro Doupovské hory je typická velmi bohatá avifauna, která je zastoupena např. datlem černým (Dryocopus martius), žlunou šedou (Picus canus), lejskem malým (Ficedula parva), holubem doupňákem (Columba oenas) a včelojedem lesním (Pernis apivorus). V okolních lesích žijí typičtí zástupci naší savčí fauny.