Národní přírodní památka Slatinná louka u Velenky

Národní přírodní památka Slatinná louka u Velenky má rozlohu 1,04 hektaru a byla vyhlášena v roce 1972 k ochraně zbytků typických polabských luk s význačnými společenstvy a vzácnými druhy rostlin. Území je rovněž stejnojmennou evropsky významnou lokalitou.

Najdeme jej ve Středočeském kraji, na západním okraji osady Kersko, v nadmořské výšce 187 metrů. Má plochý reliéf a protáhlý tvar ve směru sever – jih. Lokalita je odvodňována Velenským potokem a bezejmenným pravostranným přítokem Kounického potoka do Labe. Hydrologické poměry byly narušeny v roce 1989 prohloubením kanálů odvodňujících sousední zemědělské pozemky. Jeden z těchto kanálů vede po západní hranici NPP.

Geologickým podkladem jsou křídové sedimenty cenomanského stáří, které jsou převrstveny kvartérními sedimenty řeky Labe a humolity. Jako půdy jsou vyvinuty slatinné organozemě. Louka má mírně členitý mikroreliéf s mikroelevacemi do 50 cm. Makroklimaticky lokalita spadá do nejteplejší části Polabí.

Převážnou část chráněného území zaujímá druhově velmi bohatý luční porost s výskytem několika zvláště chráněných druhů rostlin a dalších druhů uvedených v červeném seznamu, který má v současnosti, v důsledku odvodnění, spíše charakter střídavě vlhkých bezkolencových luk, v nichž přežívají některé prvky slatin. Významný je především výskyt dvou evropsky významných a zároveň kriticky ohrožených druhů: pro lněnku bezlistennou (Thesium ebracteatum) je NPP jedinou známou lokalitou výskytu v České republice, pro mečík bahenní (Gladiolus palustris) jedinou lokalitou v Čechách a v rámci České republiky se jedná o nejpočetnější populaci druhu (na Moravě má druh dvě širší lokality, početnost populací je však podstatně nižší). Slatinný charakter je patrný především v časně jarním období, kdy bohatá populace kvetoucí pěchavy slatinné (Sesleria uliginosa) není překryta mohutnějšími travinami. Z původně početněji zastoupených vstavačovitých do současné doby v území přežily: vstavač kukačka (Orchis morio), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Z dalších chráněných druhů zde roste například několik trsů kosatce sibiřského (Iris sibirica). Těžiště jeho výskytu však leží mimo NPP, v ochranném pásmu. Za pozornost stojí bohatá populace lučního typu hvozdíku pyšného (Dianthus superbus). Z dalších, dnes již řídce se vyskytujících druhů rostlin lze jmenovat například zvonek klubkatý (Campanula glomerata), kamýšek obecný (Scirpoides holoschoenus), mochnu bílou (Potentilla alba) nebo černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora). 

Ze zoologického hlediska má vzhledem k malé rozloze lokality význam jen fauna bezobratlých, přičemž zkoumány byly pouze vybrané skupiny. Asi nejvýznamnějším objevem byl nález svinky Armadillidium zenckeri, ve třech exemplářích. Spolu se souběžným zjištěním v NPP V jezírkách se jedná o první nálezy tohoto druhu v Čechách.

NPP Slatinná louka u Velenky je fragmentem původně rozsáhlejších polabských slatinných luk, které byly v minulosti z velké části odvodněny a přeměněny v pole. Vlastní území národní přírodní památky bylo pravděpodobně v minulosti v dlouhém časovém horizontu kontinuálně koseno (snad s výjimkou let 1963-1973), což je nepochybně jedním z důvodů zachování stávající druhové diverzity. Přesto v době vyhlášení bylo území druhově bohatší než v současnosti. Z území je uváděno několik druhů, například vstavač bahenní (Orchis palustris), které by zde v současnosti již nenašly vhodné biotopy. K ústupu těchto druhů došlo patrně po roce 1989, kdy byl na hranici chráněného území vyhlouben asi 1 metr hluboký otevřený příkop.

Intenzivní zemědělské hospodaření, konkrétně pěstování zeleniny, na sousedících pozemcích a s ním spojená aplikace hnojiv a pesticidů se v NPP projevuje především ruderalizací vegetace v hraniční zóně. Jádro území známky degradace nevykazuje.

Chráněné území je podle zřizovacího předpisu vymezeno poněkud nedostatečně; pouze na nejhodnotnější části slatinné louky. Navazující mírně sušší část s menší koncentrací zvláště chráněných druhů, která nicméně tvoří s územím NPP jeden celek, do chráněného území zahrnuta nebyla. Proto by bylo vhodné v následujícím období území v tomto rozsahu nově vyhlásit.