Národní přírodní památka Státní lom

Památku tvoří západní stěna opuštěného vápencového lomu ležícího cca 1,5 km severozápadně od obce Čelechovice na Hané v katastrálním území této obce. Rozloha chráněného území je 0,57 ha a bylo vyhlášeno v roce 1974 (v roce 1990 přehlášeno).
 
Státní lom leží na jihovýchodním úpatí Velkého Kosíře, na rozhraní geomorfologických podcelků Bouzovská vrchovina a Prostějovská pahorkatina. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 300 - 318 m n. m. Podloží lomu tvoří mělkovodní vápence devonského stáří, které vystupují z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů. V západní stěně lomu se vyskytují několik málo metrů mocné tzv. "červené korálové vrstvy", které jsou bohaté na fosilie zástupců prvohorní mořské fauny. Význam Státního lomu spočívá především v odkrytí geologického profilu celého devonského vrstevního sledu, který zde čítá 146 vrstev. Půdní pokryv tvoří hnědozem typická. Na hranách a dně lomu jsou vyvinuty pouze mělké půdy (rendziny) se slabě vyvinutým A horizontem a výrazným zastoupením klastického materiálu.
Území leží v mírně teplé oblasti (MT11).
 
Botanicky patří oblast Velkého Kosíře k nejvýznamnějším územím střední Moravy díky velké geomorfologické a geologické diverzitě substrátů. Území je zajímavé nejen vysokou druhovou bohatostí, ale i z pohledu fytogeografického, jako lokalita nejsevernějšího výskytu řady teplomilných druhů a společenstev na Moravě. Okrajové části vlastního lomu jsou porostlé keři slivoně trnité (Prunus spinosa), svídy krvavé (Cornus sanguinea), ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare) a různých druhů růží (Rosa sp.). Objevují se tu jednotlivé stromy dubu zimního (Quercus petraea) i dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a dalších dřevin. Na travnatých místech nalezneme vegetaci teplomilných trávníků svazu Bromion erecti, v nichž rostou sveřep vzpřímený (Bromus erectus), sveřep bezbranný (Bromus inermis), ostřice jarní (Carex caryophyllea), dále zde roste např. mařinka psí (Asperula cynanchica), máčka ladní (Eryngium campestre), šalvěj luční (Salvia pratensis), hvězdnice chlumní (Aster amellus), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), zvonek moravský (Campanula moravica), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), sesel sivý (Seseli osseum) a další.
 
Území Státního lomu představuje významné refugium mnoha živočišných druhů. Hodnotná jsou především blokovaná sukcesní stádia křovinobylinného charakteru, na která jsou vázána společenstva xerotermní entomofauny. Během inventarizačních průzkumů v letech 1998 – 2003 zde bylo zaznamenáno 54 druhů denních motýlů. Z území Přírodního parku Velký Kosíř byl doložen výskyt 36 druhů mravenců. Ze zjištěných 11 druhů měkkýšů za pozornost stojí výskyt 2 druhů z kategorie NT (near threatened), jedná se o druh Granaria frumentum a Cepaea vindobonensis. Širší oblast lomů zahrnující jihovýchodní svahy Velkého Kosíře je také mimořádně cenou ornitologickou lokalitou. Během inventarizačního průzkumu v roce 2004 zde bylo zjištěno 27 druhů ptáků, z čehož v samotném Státním lomu hnízdily 3 druhy. K nejvýznamnějším bezesporu patří výskyt výra velkého (Bubo bubo), hnízdícího v severní stěně lomu, či pravděpodobné hnízdění několika párů strnada lučního (Emberiza calandra), strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus) a krutihlava obecného (Jynx torquilla) v širším okolí lomu.
 
NPP Státní lom je v rámci soustavy Natura 2000 součástí Evropsky významné lokality Kosíř – Lomy.