Národní přírodní památka Třesín

Chráněné území bylo na Třesíně vyhlášeno již roku 1933 a do kategorie NPP a PP byla lokalita přehlášena v roce 1993. Památka leží v katastrálních územích Mladeč a Měník. Rozloha NPP je cca 1 ha, Přírodní památka Třesín má asi 143 ha.

Památku tvoří převážně zalesněný vrch Třesín (344,9 m n. m.) s povrchovými krasovými jevy a jeskynními systémy. Zde vyvinuté Mladečské jeskyně jsou paleontologické a archeologické naleziště evropského významu. Významnými zástupci jeskynní fauny je několik druhů zde každoročně zimujících netopýrů. V chráněném území se nacházejí fragmenty přirozených listnatých lesních porostů (bučiny), lokalita je severní hranicí výskytu některých na Moravě se vyskytujících teplomilných bylin.
 
Hrásťovitý hřbet Třesína tvoří silně zkrasovělé devonské vápence, místy překryty sprašemi a v nivě kvartérními štěrky. Zlomovým svahem spadá do průlomového údolí Moravy. Na výchozech vápenců jsou vyvinuty povrchové krasové jevy jako závrty, škrapy, prudké skalnaté srázy nad údolní nivou. Rozsáhlý jeskynní systém Mladečských jeskyní, vytvořený ponornými vodami Hradečky a Rachavy ve třech patech, není dosud zcela prozkoumán. Na severním úpatí Třesína vyvěrá 5 krasových pramenů tzv. Řimické vyvěračky. Půdním typem jsou rendziny a fluvizemě.  
 
Na Třesíně se vyskytují rostlinná společenstva řady význačných a pro CHKO méně obvyklých syntaxonů. Jsou to například černýšová dubohabřina Melampyro nemorosi-Carpinetum, břeková doubrava Sorbo torminalis-Quercetum a vápnomilná bučina Cephalanthero-Fagetum. Pro Třesín je charakteristický zejména výskyt kalcifilních druhů, z těch nejvzácnějších jmenujme okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) či okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia). Na jižních expozicích roste řada teplomilných druhů. Severní hranici rozšíření na Moravě zde má mj. růže keltská (Rosa gallica), rozchodník bílý (Sedum album) a vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum).

Na severních chladných a zastíněných skalních svazích naopak nalezneme druhy podhorské, mj. věsenku nachovou (Prenanthes purpurea). Dalšími zajímavými druhy území jsou osladič přehlížený (Polypodium interjectum), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), čistec přímý (Stachys recta), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) a pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ze vzácnějších druhů dřevin se zde vyskytuje jeřáb břek (Sorbus torminalis).
 
O fauně bezobratlých jsou pouze kusé údaje. Byl zde zjištěn výskyt 33 druhů suchozemských měkkýšů. Druhy vázané na vápencové skalky reprezentuje skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida). Ve vyvěračkách žije praménka rakouská (Bythinella austriaca). Ve starém sadu na jihozápadním úbočí se v posledních letech objevila kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Jeskyně jsou pravidelným zimovištěm netopýrů velkých (Myotis myotis), n. vodních (M. daubentonii), n brvitý (M. emarginatus), černých (Barbastella barbastellus), n. ušatý (Plecotus auritus) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), který má ve správní budově jeskyní i letní kolonii.

Na staré listnaté porosty Třesína jsou vázáni lejsek malý (Ficedula parva), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius). Dále zde žijí obě barevné formy veverky obecné (Sciurus vulgaris), ježek západní (Erinaceus europaeus), krtek obecný (Talpa europaea) a jezevec lesní (Meles meles).       
 
Chráněným územím vede značená turistická trasa, na které jsou umístěny panely 5,5 km dlouhé naučné stezky. V území se nacházejí veřejnosti přístupné Mladečské jeskyně s nálezy pleistocenní fauny. Toto archeologické naleziště evropského významu proslulo především objevem tzv. mladečského člověka aurignacienské kultury, nejstaršího známého člověka moderního typu v Evropě. Podobné nálezy jsou ve střední a východní Evropě ojedinělé. Jeskyně „Ve štole“ slouží speleoterapii.

Na zalesněném vápencovém vrchu s fragmenty přirozených lesních porostů jsou umístěny novoromantické stavbičky z poloviny 19. století, jako např. zbytky „Rytířské síně“, „Čertův most“ a uměle upravená jeskyně „Podkova“.
 
Území NPP Třesín je součástí EVL a PO Litovelské Pomoraví v soustavě Natura 2000.