Národní přírodní památka U Nového mlýna

U Nového mlýna se nachází mezinárodně významný profil ve spodním a středním devonu. Rozkládá se na ploše 12,7 ha v nadmořské výšce 255 až 310 metrů. Leží na katastrálním území obcí Hlubočepy a Holyně. Byla vyhlášena v roce 1982.

U Nového mlýna se vyskytují usazeniny devonského stáří. Nejstarší část vrstevního sledu se nachází v severní části NPP, zatímco nejmladší část vrstevního sledu se nachází v jižní části NPP. V železničním zářezu U Nového mlýna jsou výchozy nejstarších vrstev v této oblasti. Jde o šedé jemnozrnné vápence devonského pražského souvrství. V jejich nadloží se již nachází mladší devonské zlíchovské souvrství. Jde o deskovité šedé vápence ve vyšších polohách se shluky rohovců. Od východu k západu probíhá NPP U Nového mlýna pruh pevných, tence vrstevnatých, šedozelených dalejských břidlic, náležejících k devonskému dalejsko třebotovskému souvrství. Tyto břidlice tvoří dno mělkého údolí. Dalejské břidlice jsou méně odolné vůči erozi než okolní vápence, a proto došlo k rozšíření dalejského údolí v okolí dnešní holyňské železniční zastávky. Hranice dalejských břidlic vůči podloží i nadloží je v NPP zakryta pokryvnými útvary.

Nejvýznamnější součástí devonského vrstevního sledu jsou zde však vápence dalejsko třebotovského a chotečského souvrství. Mezi oběma souvrstvími totiž probíhá hranice mezi spodním a středním devonem. Nejstarší, a tudíž i nejnižší odkrytou polohu dalejsko třebotovského souvrství zde tvoří třebotovské vápence, které jsou zprvu červenavé, hlíznaté, mikritické, ale výše přecházejí do lavicovitých světle šedých hlíznatých vápenců. Celková mocnost třebotovských vápenců se pohybuje kolem 25 metrů. Vznikaly v klidném hlubším mořském prostředí. Třebotovské vápence tvoří nejvyšší polohu spodního devonu. V jejich nadloží se vyskytují vápence chotečského souvrství, které tvoří nejnižší polohu středního devonu. Vznik chotečských vápenců ovlivňovaly mořské proudy, které přinášely organickou drť, a proto vápence obsahují jemnozrnné i hrubozrnné polohy. Hraniční polohy mezi třebotovskými a chotečskými vápenci, tedy mezi spodním a středním devonem, jsou nejlépe odkryty v lomu Prastav. Hranice je vedena podle prvního výskytu konodonta Polygnathus costatus patitus. Jeho výskyt ovšem spadá ještě do svrchní části sledu třebotovských vápenců, 280 cm pod spodní hranicí chotečských vápenců. Většina dalších druhů fauny však tuto hranici přechází výše a k nápadné změně dochází až na bázi chotečských vápenců. Rozhraní zde tedy není biostratigraficky ostré. V nadloží chotečského souvrství leží srbské souvrství, které však není na území NPP odkryto.

NPP U Nového mlýna je velmi významná, protože se na jejím území nachází mezinárodní parastratotyp hranice spodní/střední devon v roce 1984 oficiálně uznaný na 27. Mezinárodním geologickém kongresu v Moskvě. Řadí se k světově nejvýznamnějším geologickým lokalitám.

Výchozy vápenců byly opakovaně zalesňovány trnovníkem akátem a borovicí černou, a proto neobsahují přirozená lesní společenstva. Naopak velice cenná jsou nelesní společenstva s prvky skalní stepi. Na zbytcích skalních stepí se nachází i cenná fauna bezobratlých.