Národní přírodní památka Velký Roudný

katastrální území: Roudno (okres Bruntál), rozloha: 81 ha (návrh na přehlášení 132 ha), nadmořská výška: 640 – 780 m, vyhlášení: 1966
 
NPP Velký Roudný leží v Nízkém Jeseníku, cca 12 km JV od Bruntálu, přímo nad vodní nádrží Slezská Harta. Jde o nejvyšší a současně geomorfologicky nejzachovalejší pleistocénní stratovulkán Nízkého Jeseníku (a snad i celého Českého masivu) s několika lávovými proudy a zachovalým jícnem, na jehož stavbě se podílejí produkty výlevné a expozivní vulkanické činnosti. Ve vrcholové části kuželu jsou ve výchozech odkryty čedičové horniny sopouchu, jsou též zachovány k západu a severu směřující počáteční úseky terminálních lávových proudů, tvořené kompaktním čedičem přecházejícím do porézních láv s balvanitým rozpadem. K vulkánu náležejí také čtyři výrazné lávové proudy, přesahující hranice NPP. Nejdelší lávový proud (tzv. proud Chřibského lesa) dosahuje asi 5 km délky a mocnosti přes 50 m a zčásti vyplňuje bývalé koryto řeky Moravice. Úbočí stratovulkánu je pokryto vulkanoklastickými vyvrženinami, tufy, které jsou odkryty v několika lomech. Radiometricky zjištěné stáří čedičů prokázalo několik fází aktivity vulkánu v období spodního pleistocénu.

Předmětem ochrany NPP Velký Roudný je vedle popsaného geomorfologicky významného útvaru komplex druhově pestrých mezofilních luk s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Podobný luční komplex v takto zachovalém stavu se jinde v Nízkém Jeseníku nevyskytuje. Jeho význam umocňuje i výskyt řady subtermofilních druhů rostlin, které jsou zde vázány právě na výhřevný substrát čedičových tufů. Krajinářsky významný je systém souběžných, dřevinami hustě zarostlých mezí, které vznikly na kamenicích (agrárních haldách).

Způsob zemědělského obhospodařování pozemků na svazích Velkého Roudného se v posledních desetiletích postupně měnil, např. podle leteckých smímků ze 30. let 20. století byla většina plochy Velkého Roudného využívána jako zemědělská půda, nejen jako louky, ale i orná půda (o čemž svědčí i výše zmíněné kamenice). Po 2. světové válce byl na části severních a jihovýchodních svahů vybudován pastevní areál pro hovězí dobytek. Pastva po roce 1991 skončila a od roku 1996 byly některé plochy mulčovány, pro mechanizaci špatně přístupné louky pod vrcholem nebyly koseny vůbec. V té době se také podél mezí začala šířit lupina mnoholistá. Přesto se na velké ploše zachovaly druhově pestré mezofilní louky. Z fytocenologického hlediska se jedná o společenstva svazu Arrhenatherion. Na obnažených čedičových tufech malého opuštěného lomu na jižním svahu a na čedičových výchozech nad tímto lomem se pak objevuje řada teplomilných druhů rostlin – např. rmen barvířský, smělek jehlancovitý, pamětník rolní, válečka prápořitá aj.

Severovýchodní část kužele Velkého Roudného porůstají fragmenty lipových bučin a suťových lesů, převážnou část lesního porostu ale tvoří víceméně stejnorodé smrkové kultury s příměsí borovice, modřínu, klenu a buku.

Území NPP je celkově značně heterogenní s celou řadou biotopů. Z živočichů stojí za zmínku výskyt 14 druhů čmeláků a pačmeláků na loukách, žije zde ještěrka živorodá a ještěrka obecná, zmije obecná, z ptáků se zde vyskytují např. jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, sýček obecný, holub doupňák aj.

Nejschůdnější cesta na vrchol Velkého Roudného vede od silnice Roudno – Křišťanovice. U informační tabule se od silnice odpojuje turistická značka, která stoupá loukami na jihozápadních svazích k vrcholu. Nedaleko vrcholu nalezneme velký stolový kámen ze sopečné horniny, zvaný Čertův. Byl rozlomen ve dvě části nárazem sopečné pumy po erupci vulkánu. Památkou na dopad pumy má být miskovitá prohlubeň na povrchu kamene. Lidová slovesnost dodává však své vysvětlení. V dávných dobách tu prý hospodařili čerti a velmi škodili lidem v okolí. Do křížku se s pekelníky pustil sám Bůh, který je zahnal zpět do pekla, zůstaly jen stopy po zápase: větší prohlubeň po noze Boha, menší prohlubeň po čertově drápu. Opodál zarůstají ruiny někdejší výletní hospody.
 
Na vrcholku je malá zděná kaplička, která byla postavena v roce 1933 a zrekonstruována v roce 1998. U kapličky je železná schránka s vrcholovou knihou. Za kaplí je na stojanech umístěno 15 obrázků křížové cesty. Na úbočí kopce se nachází dvě kamenné mohyly s křížem, věnované obětem 1. světové války.

V roce 2007 byla na vrcholu Velkého Roudného postavena a otevřena dřevěná rozhledna. Jde o 20 metrů vysokou šestipatrovou dřevěnou konstrukci na betonových základech s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 17 metrů. Z vyhlídkové plošiny na rozhledně je k vidění mimo jiné blízká vodní nádrž Slezská Harta, panorama hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, vrcholky Nízkého Jeseníku, Krnovsko, Opavsko nebo také Oderské vrchy, za dobré viditelnosti na východě i Moravskoslezské Beskydy.