Národní přírodní památka Velký vrch

Nízký zalesněný kuželovitý vrch (303 m n. m.) se stepními partiemi cca 1 km severně od obce Vršovice. Jediná lokalita v severozápadních Čechách vyhlášená za účelem ochrany   stanovišť teplomilných hub mediteránního typu, zvláště hřibů a muchomůrek. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1989 na výměře 24,99 ha. 
 
Kuželovitý suk o relativní výšce 60 až 100 m není vulkanického původu. Jeho tvar je dán polohou porcelanitů (pevných třetihorních vypálených jílů miocenního stáří) ve vrcholových partiích. Porcelanity představují denudační zbytek hornin severočeské hnědouhelné pánve. Svahy Velkého vrchu jsou tvořeny v podloží druhohorními slínovci, pískovci coniaku a svrchního turonu české křídové pánve, slínovce na povrchu jsou porušeny erozními rýhami, sesuvy. Půda je jílovitá a vápnitá. 
 
Z lokality je udáváno celkem 166 druhů makromycet. Mezi nejvzácnější patří např. muchomůrka ježatohlavá (Amanita echinocephala), muchomůrka Beckerova (Amanita beckeri), muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis), hřib medotrpký (Boletus radicans), hřib satan (Boletus satanas) a hřib koloděj (Boletus luridus). Větší část chráněného území pokrývá doubrava, v jejímž podrostu se vyskytují vzácné druhy rostlin, např. pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), na okraji lesních porostů pak divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kozinec dánský (Astragalus danicus) a kozinec rakouský (Astragalus austriacus). 

Faunu obratlovců reprezentují běžné druhy kulturní krajiny. Pokud jde o faunu bezobratlých, představuje Velký vrch v ČR jedno z posledních útočišť kriticky ohroženého motýla modráska ligrusového (Polyommatus damon) .   
 
Velký vrch pokrývají kyselé doubravy s vtroušenou lípou a jasanem, na východní straně s borovicí lesní a s vysokým podílem nepůvodní borovice černé a akátu. 
 
Péče o území směřuje k potlačení nepůvodních druhů dřevin a k podpoře rozvoje mykoflóry. Potřebná je osvětová činnost, lokalita je navštěvována sběrači hub, dochází k záměně jedlých hub za jedovaté, případně ke zbytečnému ničení hub nepoživatelných, zejména muchomůrek.   
 
Pozn.: Součástí znaku blízké obce Vršovice je symbolické znázornění Velkého vrchu a hřibu satanu.