Národní přírodní památka Železná hůrka

Nadmořská výška: 570-590 m n. m., Výměra: 3,50 ha, Vyhlášení: Rok 1961
 
Národní přírodní památku Železná hůrka tvoří lom odkrývající část nejmladší známé sopky z území České republiky. Místo bylo objeveno roku 1823 německým básníkem J. W. Goethem. Nachází se u státní hranice se Spolkovou republikou Německo v blízkosti obce Mýtina.  
 
Nejmladší sopka z území České republiky je pozůstatkem pleistocénního vulkánu (stáří 519 tisíc let). Na její stavbě se podle výzkumu podílely minimálně dvě erupce – strombolského a havajského typu. Geologický profil sopky je dobře patrný na zachovalých stěnách malého lomu v centrální části chráněného území. Můžeme zde spatřit jednotlivé vrstvy sopečného popela -tufu, s úlomky hornin olivinicko-sodalitického menilitu. 
 
Rozmanitost rostlinných druhů na lávovém odkryvu je na lokalitě vysoce ovlivněna okolními obhospodařovanými plochami. Z dřevinného patra je zastoupen zejména běžně se vyskytující javor mléč (Acer platanoides) a bříza bělokorá (Betula pendula). V bylinném patře se setkáváme s mochnou jarní (Potentilla tabernaemontani), dále se vyskytuje přísně chráněný zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus) a léčivka prvosenka jarní (Primula veris). Nejvýznamnějším druhem v území je vratička měsíční (Botrychium lunaria
 
Na lokalitě je častý výskyt běžných druhů žijících na blízkých obhospodařovaných plochách. Z významnějších druhů zde nacházíme zejména zástupce plazů: ještěrku obecnou (Lacerta agilis), ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a našeho jediného jedovatého hada zmiji obecnou (Vipera berus).