Národní přírodní památka Zlatý kůň

Na Zlatém koni se nachází jedno z nejbohatších paleontologických nalezišť z devonu na světě. Ve vrchu je nejdelší jeskynní systém v Čechách, Koněpruské jeskyně.

Rozkládá se na ploše 37,1 ha v nadmořské výšce 395 až 475 metrů. Leží na katastrálním území obce Koněprusy. Byla vyhlášena v roce 1972.

Zlatý kůň je jednou z nejbohatších světových paleontologických lokalit ve spodním devonu. Bylo zde popsáno přes 500 druhů živočichů. Devonské vrstvy tvoří v jižním okolí Koněprus rozsáhlou plochou synklinálu, jejíž jádro s nejmladšími vrstvami leží právě v oblasti Zlatého koně. Severní ohraničení synklinály je tektonické, podél tzv. očkovského přesmyku byly na pevný masiv koněpruských a nadložních vápenců nasunuty od severu starší spodnodevonské a silurské vrstvy.

V Houbově lomu jsou odkryty polohy koněpruských vápenců a nadložní suchomastské vápence. Koněpruské vápence vznikaly v tropickém moři asi před 400 miliony let. Vyznačují se bělavým zbarvením a masivním charakterem bez patrné vrstevnatosti. Na Zlatém koni tvoří typický útes, v němž lze rozeznat dva hlavní genetické typy vápenců – biogenní a biodetritické. Biogenní vápence vznikly aktivní útesotvornou činností přisedlých organismů, hlavně vápnitých řas, stromatopor, lilijic, korálů aj. Tyto vápence představují vlastní jádro útesu. Do Houbova lomu zasahují biogenní vápence jen prstovitě, vlastní centrum útesu leželo severněji a je výborně odkryto ve východní stěně tzv. Císařského lomu na Zlatém koni. Biodetritické vápence představují jednak drť, která vznikla rozrušováním útesu činností vln i organismů, jednak nahromaděné zbytky těch organismů, které v těsné blízkosti útesu a na jeho svazích nalézaly nejvhodnější životní podmínky. Byli to zejména ramenonožci, mechovky, koráli, plži aj. Tyto vápence vyplňovaly nerovnosti útesu a tvořily kolem pevného jádra mohutné osypy, jejichž celkový objem podstatně převyšuje podíl vápenců biolitických. Odkryvy těchto vápenců s hojnými fosíliemi se nacházejí na Zlatém koni v Houbové lomu. Koněpruské vápence obsahují velmi hojnou faunu, reprezentující většinu zástupců v té době žijících živočišných skupin. K nejhojnějším zkamenělinám patří lilijice, ramenonožci (popsáno kolem 100 druhů), mechovky, koráli, stromatopory, plži (popsáno přes 100 druhů), mlži, měkkýši, trilobiti (popsáno přes 50 druhů) aj. Fauna koněpruských vápenců mimo koněpruskou oblast je poměrně chudá.

Koněpruské jeskyně na Zlatém koni u Koněprus jsou největším jeskynním systémem v Čechách. Jeskynní systém tvoří tři patra o celkové délce asi 2 km a hloubce přes 70 metrů. Jeskyně jsou vytvořeny v devonských vápencích. V Koněpruských jeskyních je unikátní krápníková výzdoba. K nejstaršímu typu krápníků patří tzv. koněpruské růžice ve tvaru sintrových koulí, tvořených vrstvičkami kalcitu a chalcedonu. V jeskynních výplních Koněpruských jeskyní byly objeveny hojné kosterní pozůstatky fosilních zvířat a také několik kostí člověka typu Homo sapiens sapiens. Unikátní byl také nález středověké penězokazecké dílny ve svrchním patře Koněpruských jeskyní. Na přelomu 60. a 70. let 15. století zde penězokazci napodobovali tehdejší stříbrnou vládní minci, tzv. „peníz“. Koněpruské jeskyně byly novodobě objeveny v roce 1950 a roku 1959 zpřístupněny veřejnosti. Mají mimořádný geologický, paleontologický, archeologický a historický význam.

V území je vyvinuta plynulá sukcesní řada xerotermních společenstev, od pionýrské vegetace skalních štěrbin, přes druhově bohatou skalní vegetaci s kostřavou sivou (Festuca pallens), s dominantní žlutě kvetoucí mochnou písečnou (Potentilla arenaria) a koniklecem lučním českým (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), úzkolisté kostřavové trávníky, až k širokolistým sveřepovým trávníkům na hlubší půdě. Pro zachování druhové bohatosti původních pastvin byla obnovena pastva ovcí a koz. Na extrémní podmínky bývalého lomu pod vchodem do jeskyň je vázána celá řada velmi vzácných teplomilných motýlů, například kriticky ohrožený okáč skalní (Chazara briseis). Koněpruské jeskyně jsou významným zimovištěm netopýrů. NPP Zlatý kůň je spolu s přírodní rezervací Kobyla součástí evropsky významné lokality Zlatý kůň.