Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště byla vyhlášena v roce 1965 a v roce 1987 na celkové výměře 929, 57 hektarů.
Rezervace se nachází na okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Jedná se o rozsáhlý územní komplex mezi Božím Darem a Hřebečnou na hřebenech Krušných hor v nadmořské výšce 954 – 1115 metrů.

Předmětem ochrany je komplex rozvodnicových svahových rašelinišť na suťových vývěrech puklinových vod a rašelinné horské louky, které přecházejí ve vřesoviště.

Horninovým podložím jsou převážně svory a svorové pararuly metamorfního komplexu Krušných hor. Do části NPR zasahuje terciérní výlev nefelinitu. Úbočí Špičáku pokrývají plošně nepříliš rozlehlé sutě. Většina území je ordovického stáří. Pro pokryv převažuje vrchovištní organozem.

V komplexech horských rostlinných společenstev převládají přirozené klimaxové smrčiny a podmáčené smrčiny. Na svazích Špičáku rostou zbytky společenstev acidofiloních horských bučin. Pro nelesní vegetaci je charakteristické plošné rozšíření společenstev horských vrchovišť a rašelinných lad. V západní části se pak nalézají rozsáhlé porosty Pinus x pseudopumilio, mezi zajímavé druhy patří rozchodník huňatý (Sedum villosum), všivec bahenní (Pedicularis palustris), ostřice bažinná (Carex limosa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prha arnika (Arnica montana), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), bříza zakrslá (Betula nana) a kropenáč vytrvalý (Swertia perennis).
V rezervaci bylo vymezeno dvanáct lesních typů od svěží bukové smrčiny po kleč vrchovištní.

Fauna je zde zastoupena rovněž mnoha zajímavými druhy. Mezi významné obratlovce lze zařadit tetřívka obecného (Tetrao tetrix), kosa horského (Turdus torquatus), motáka pilicha (Circus cyaneus), čejku chocholatou (Vanellus vanellus), bekasinu otavní (Capella gallinago), chřástala polního (Crex crex). V minulosti se zde pravidelně vyskytoval tetřev hlušec (Tetrao urogallus), jeho výskyt však nebyl v posledních letech potvrzen. Hojný je výskyt zmije obecné (Vipera berus) a ještěrky živorodé (Zootoca vivipara).
Mezi zvláštnosti horské vrchovištní fauny bezobratlých patří především střevlík Menetriesův (Carabus menetriesii), další střevlík Carabus nitens, nosatec Coeliodes nigritarsis a žluťásek borůvkový (Colias palaeno).

Hlavním negativním jevem, který se stále projevuje na rašelinných biotopech, je v minulosti místy poměrně razantně prováděné odvodňování. Plán péče a management, který je v rezervaci dlouhodobě prováděn, je zaměřen na zamezení těchto negativních jevů, dále pak na sekání a odlesnění lučních společenstev s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a na podporu druhově původního složení lesních biotopů.

V rezervaci je zřízena naučné stezka s povalovým chodníkem a dvanácti zastávkami s informačními panely. Rezervace je dále protkána sítí značených turistických cest a lyžařských a cyklistických tratí. Zvláště vymezení lyžařských běžeckých tratí je však v několika lokalitách ve střetu s výskytem tetřívka obecného a bude nutno do budoucna řešit jejich přesné trasování.
V severní části rezervace se nachází Blatenský příkop - středověké vodní dílo vybudované v roce 1540 těžařskými společnostmi blatenského a božídarského rudního revíru.