Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy

NPR Čerchovské hvozdy byla stanovena vyhláškou MŽP č. 192/2000 Sb. ze dne 27. června 2000.

Rezervace se nachází v jižní části CHKO Český les a s ohledem na rozlohu 327 ha je nejrozsáhlejším chráněným územím Českého lesa. NPR Čerchovské hvozdy se nalézá na svazích vrcholů Čerchov (1042 m.n.m), Malý Čerchov (988 m.n.m) a Sedlová jedlina (927 m.n.m), v katastrálním území Česká Kubice, Dolní Folmava, Chodov a Pec pod Čerchovem.

Rezervace se nachází v bývalém hraničním pásmu. Dlouhodobá nepřístupnost hraničního pásma veřejnosti do jisté míry přispěla (spolu s omezenou dostupností pro lesní těžbu) k minimálnímu narušení území. Vlastní vrchol Čerchova, na němž byla v 19. stol. postavena rozhledna (Kurzova věž) s turistickou chatou a později (v šedesátých letech 20. stol.) rozsáhlé vojenské pozorovací zařízení, je odlesněn a devastován, a není proto do rezervace zahrnut.

Hlavním předmětem ochrany jsou zachovalé, přírodě blízké bukové a smíšené lesní porosty montánních poloh s charakteristickými druhy rostlin i živočichů. 

Z hlediska geomorfologického členění náleží území k okrsku Haltravské hornatiny, která je nejvýraznější částí Čerchovského lesa - jednoho ze čtyř základních podcelků Českého lesa. Jedná se o kernou plochou hornatinu. Mezi typické prvky této oblasti patří výrazné hrásťové a brachyantiklinální hřbety s mrazovými sruby a srázy, kryoplanačními plošinami, balvanovými proudy a kamennými moři. Vyskytují se zde četné, erozí zvýrazněné skalní výchozy.

Podloží tvoří převážně cordieriticko-biotitické migmatitické ruly a pararuly moldanubika Českého lesa. Masiv Čerchova je tvořen kupovitým sukem v místě maximálního zdvihu výrazného denudačního hřbetu s četnými tvary zvětrávání a odnosu horniny (izolované skály, mrazové sruby, balvanové akumulace).
Na ploše národní přírodní rezervace leží mnoho pramenišť.

Vegetaci Čerchovských hvozdů, jak už samo jméno naznačuje, dominují lesní společenstva. Ze zachovalých přirozených porostů plošně převažují kyselé bučiny, na bohatších půdách střídány fragmenty druhově bohatších květnatých bučin. Na obtížně přístupných a kamenitých svazích se roztroušeně vyskytují suťové lesy s druhově různorodým stromovým patrem listnatých dřevin (např. javorů, jilmů, jasanů a lip). Drobné vodní toky, typické pro krajinu Českého lesa, provázejí tzv. měkké luhy s dominancí olše lepkavé ve stromovém patře. Nejcennější porosty tohoto typu zůstaly zachovány v okolí Chladné Bystřice. V chráněných polohách dodnes přežívají statné exempláře jedlí bělokorých (Abies alba), ojediněle zde roste tis červený (Taxus baccata).

V podrostu se vyskytuje plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perenis) aj., typickým druhem květnatých bučin je vzácný lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), na bohatých vlhkých půdách se setkáváme s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva). V okolí pramenišť je častý devětsil bílý (Petasites albus) a mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium).

Na území národní přírodní rezervace převažuje horská a podhorská fauna hercynského původu. Mezi typické ptáky starých listnatých lesů patří holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) nebo sluka lesní (Scolopax rusticola). Četné dutiny stromů hostí různé sovy, např. puštíka obecného (Strix aluco), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), ale i méně běžného sýce rousného (Aegolius funereus). Vzácností avifauny Českého lesa je náš největší hrabavý pták - tetřev hlušec (Tetrao urogallus). V ČR probíhá od roku 1998 záchranný program spojený s vypouštěním odchovaných jedinců do volné přírody. K vypouštění tetřevů dochází také v Čerchovských hvozdech.

V rezervaci se vyskytuje běžná savčí fauna lesů. Výjimku tvoří rys ostrovid (Lynx lynx), naše největší kočkovitá šelma. Rys byl na území ČR v 19. století zcela vyhuben. O jeho opětovný výskyt v západních Čechách se zasloužilo vypouštění rysů v Bavorském lese (r. 1970-72) a na Šumavě (r. 1982-89). 

Oblast Čerchovských hvozdů je (na rozdíl od jiných částí Českého lesa) poměrně častým cílem turistů. Je zde řada známých turistických tras a v zimě upravovaných běžeckých tratí. Centrem turistického ruchu je vrchol Čerchova. Zalesněný horský masiv vystupuje do výšky 1.042 m a je nejvyšší horou téměř 100 km dlouhého pásma, které se rozprostírá od Všerubského průsmyku až k Dyleni na Chebsku.

Do roku 1894, kdy zde členové Klubu českých turistů vystavěli první dřevěnou věž, byl skalnatý vrchol Čerchova zcela pustý. Již v roce 1897 vyrostla pod rozhlednou útulna českých turistů. Po Vratislavu Pasovském, starostovi klubu, který chatu projektoval a dodal do ní většinu zařízení, byla potom nazvána „chýší Pasovského“. Novou kamennou rozhlednu, tzv. Kurzovu věž, získal Čerchov v letech 1904-1905. Po 2. světové válce obsadila vrchol památné hory armáda a na celé půlstoletí zůstal prostor Čerchova veřejnosti uzavřen. V podhůří se dodnes výrazně uplatňují chodské lidové tradice. Nejvýraznějšími místy těchto tradic jsou kromě Domažlic a Postřekova sídla v blízkosti NPR Čerchovské hvozdy - Klenčí pod Čerchovem, Trhanov a Chodov.