Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč

Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč vznikla v roce 1992 sloučením dvou rezervací. Luč jako chráněné území byla vyhlášena již v roce 1934, Čertova stěna pak v roce 1956. V roce 2004 došlo k rozšíření rezervace na dnešních 132,6 ha. Jedná se o komplex společenstev otevřených sutí, reliktních smrkových a březových borů, fragmentů květnatých bučin, suťového lesa a acidofilních svahových jedlin v členitém terénu hluboko zaříznutého údolí Vltavy. Důvodem ochrany je rovněž výskyt významné entomofauny a druhově početné avifauny.

Geologickým podkladem je převážně muskovit biotitická pararula (moldanubikum). Celé území je velmi svažité a geomorfologicky členité a jsou v něm ukázkově vyvinuty skalní útvary dokládající periglaciální modulaci terénu - mrazové sruby, izolované skály (tory), skalní hradby a rozsáhlá balvanová moře. Nejznámější útvar (Čertova stěna) je mohutná žulová skalní hradba, pod níž leží velké balvanové moře tvořené nakupenými obrovskými lavicovitými balvany o velikosti až 2 x 3 m. Velká balvanová moře se nacházejí rovněž na jihovýchodních svazích hory Luče. Do rezervace patří i část přirozeného koryta řeky Vltavy s charakteristickou balvanitou sutí - řečiště je vyplněno žulovými balvany, na některých z nich jsou charakteristicky vyvinuté evorzní tvary, tzv. obří hrnce.

V národní přírodní rezervaci je dochován pozoruhodný komplex reliktních typů lesní i nelesní vegetace skalních stanovišť. Vegetace skalních útvarů a nezazemněných sutí je tvořena zejména lišejníkovými a mechovými společenstvy, z významnějších a vzácnějších druhů zde rostou např. dutohlávka horská (Cladonia stellaris) a terčovka prstencovitá (Parmelia centrifuga), jejíž výskyt na Luči je jedinou současnou lokalitou v České republice.

Nejvýznamnějším typem vegetace jsou reliktní acidofilní smrkové a březové bory, v jejichž rozvolněném stromovém patře převažují borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza karpatská (Betula carpatica) s příměsí b. bělokoré (B. pendula), smrku ztepilého (Picea abies), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a vzácně i dubu zimního (Quercus petraea). V druhově velmi chudém bylinném podrostu dominují borůvka černá (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). V zapojenějších porostech borů mimo kamenité sutě je soustředěn výskyt fytogeograficky významného druhu vřesovce pleťového (Erica carnea). Úzký pobřežní luh Vltavy je tvořen oboustranným liniovým porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa) s malou příměsí olše šedé (A. incana) a vrby křehké (Salix fragilis).

V otevřených i zalesněných sutích se nacházejí velmi cenná společenstva bezobratlých, hlavně brouků a pavouků, žije zde např. chráněný zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Bohatá je rovněž avifauna - mezi nejpočetnější patří pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora uhelníček (Parus ater) a budníček menší (Phylloscopus collybita). Pro porosty reliktních borů na skalních sutích je charakteristická přítomnost rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus). Chráněné území je tradičním hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo).

Chráněné území je velmi atraktivní pro turisty. Skalnatý vrchol Čertovy stěny je přístupný z parkoviště u silnice Vyšší Brod – Loučovice, na protilehlém břehu Vltavy vede turisticky značená stezka a cyklostezka. Na exponovaných místech jsou umístěny informační cedule pro návštěvníky.