Národní přírodní rezervace Čtvrtě

Národní přírodní rezervace Čtvrtě byla zřízena v roce 1989 na území o rozloze 95 ha. Vyhlášené ochranné pásmo zaujímá necelých 20 ha. Předmětem ochrany NPR jsou přirozená lesní společenstva, zejména společenstva kamejkových habrodřínových doubrav, doubrav s mochnou bílou (Potentila alba) a jasanových pramenišťních olšin s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných druhů, jako např. bledule jarní (Leucojum vernum), kruštíku drobnolistého (Epipactis microphylla) a dalších hájových a vstavačovitých rostlin.

Území se nachází ve Středočeském kraji na jižně exponovaném svahu mezi obcemi Studce a Mcely. Nadmořská výška se pohybuje od 220 do 270 m. Geologickým podkladem jsou v horní části svahů kyselé propustné pleistocénní štěrkopísky terasy řeky Jizery, v nižších částech svahů nepropustné křídové slínovce a vápnité jílovce. Na rozhraní těchto dvou vrstev se nachází zvodeň s četnými prameništi. Půdy jsou tvořeny arenickými kambizeměmi, organozeměmi a gleji. Klimaticky leží území na rozhraní teplého suchého Polabí a vlhčí a chladnější Jabkenické plošiny. Mikroklima území je dosti pestré; od inverzních poloh pramenišť a údolí vodotečí po jižně exponované teplé a suché stráně.

Na prameništích a v údolích podél potoků je vyvinuta vegetace údolních jasano-olšových luhů s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa). Ve výrazném jarním aspektu vytváří koberce bledule jarní (Leucojum vernum). Na jižních a jihozápadních svazích nalezneme porosty teplomilných doubrav, které hostí několik druhů vstavačovitých. Populace vstavače nachového (Orchis purpurea) čítá několik stovek jedinců. Pravděpodobně jedinou současnou českou lokalitu zde má kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla). Roztroušeně se vyskytují okrotice červená (Cephalathera rubra) a okrotice bílá (C. damasonium), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) a vemeník dvoulistý (Platantera bifolia). Historicky jsou udávány i další druhy orchidejí, které však nebyly od 90. let potvrzeny. Na horní terase v severní části území jsou běžné acidofilní doubravy, na menší rozloze u Mcel se vyskytují dubohabřiny. Z vzácnějších druhů živočichů byla zaznamenána ještěrka obecná (Lacerta agilis) a na okraji NPR poblíž vodní nádrže u Mcel skokan štíhlý (Rana dalmatina). Z významnějších druhů ptáků hnízdí v území nebo jeho bezprostředním okolí například krahujec obecný (Accipiter nisus), skřivan lesní (Lullula arborea), žluva hajní (Oriolus oriolus) a krutihlav obecný (Jynx torquilla). Z měkkýšů je zajímavý výskyt boreoalpinského druhu vrkoče Vertigo substriata. Podrobnější průzkum bezobratlých nebyl v rezervaci proveden.

V území najdeme dva památné stromy; mohutný buk (Fagus sylvatica) a starý rozložitý dřín (Cornus mas).

V západní části území leží hradiště lidu lužické kultury z mladší doby kamenné se zachovalými polokruhovými valy. V historické době lze přepokládat kontinuální vliv člověka na toto území. Lesy byly pravděpodobně ještě na počátku 20. století obhospodařovány jako pařeziny. V území chybí porosty věkových skupin starších 100 let. V mladších porostních skupinách, které vznikly těsně před vyhlášením rezervace, byla nahrazena původní přírodě blízká lesní společenstva kulturami borovice lesní (Pinus sylvestris) a geograficky nepůvodních dřevin - modřín opadavý (Larix decidua), ořešák černý (Juglans nigra) a další.