Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska

Rezervace o rozloze 380,76 ha zaujímá severní část Pavlovských vrchů s vrcholy Děvín (554,4 m n. m.) a Kotel (též Obora; 483 m n. m.) mezi Pavlovem, Dolními Věstonicemi, Horními Věstonicemi, Pernou a Klentnicí. Území leží v nadmořské výšce 257–554 m a spadá do katastrálních území Horní Věstonice, Pavlov, Perná a Klentnice. Bylo vyhlášeno v roce 1946.
Motivem ochrany jsou skalní, stepní, křovinné a lesní ekosystémy na vápencovém podkladu s mimořádně bohatou flórou a faunou; na Děvíně se projevuje inverze vegetačních stupňů; je to také významná geologická lokalita.

Rezervace zahrnuje nejvýznačnější bradla Pavlovských vrchů, navzájem oddělená sníženinou Soutěsky, která sleduje tektonickou linii. Na vrcholu Děvína jsou dvě oddělené šupiny ernstbrunnských vápenců, mezi nimiž leží vápnité jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní křídy.

Květena je druhově velmi bohatá: v letech 1992–2002 bylo v rezervaci zaznamenáno 630 druhů a poddruhů cévnatých rostlin, z toho 50 zvláště chráněných. Na svahu pod zříceninou hradu Děvičky má jediné naleziště v České republice maceška nejmenší (Viola kitaibeliana). Na jediném místě v České republice se tu vyskytuje písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora). Temeno jižního vrcholu Kotle hostí početně nejsilnější moravskou populaci kosatce písečného (Iris humilis subsp. arenaria). Ve světlé teplomilné doubravě na jihovýchodním svahu Děvína roste hnědenec zvrhlý (Limodorum abortivum), na přilehlých ladech len chlupatý (Linum hirsutum). Kromě výše uvedených zvláště chráněných druhů se v rezervaci vyskytuje devaterka rozprostřená (Fumana procumbens), dřín jarní (Cornus mas), dub pýřitý (Quercus pubescens), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), hlaváček jarní (Adonis vernalis), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hvězdnice chlumní (Aster amellus), h. zlatovlásek (A. linosyris), hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri), chrpa chlumní širolistá (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), kavyl Ivanův (Stipa pennata), k. sličný (S. pulcherrima), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec nízký (I. pumila), k. pestrý (Iris variegata), k. trávolistý (I. graminea), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), k. vičencovitý (A. onobrychis), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), len tenkolistý (Linum tenuifolium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), l. trojprstý (S. tridactylites), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. červená (C. rubra), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), oměj vlčí pravý (Aconitum vulparia subsp. vulparia), plamének přímý (Clematis recta), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), sasanka lesní (Anemone sylvestris), tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduinii), třemdava bílá (Dictamnus albus), violka obojetná (Viola ambigua), vratička měsíční (Botrychium lunaria), vstavač nachový (Orchis purpurea), v. vojenský (O. militaris), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a z. sibiřský (Campanula sibirica).

Děvín představuje jednu z nejvýznamnějších zoologických lokalit České republiky. Skalní stepi, lesostep, lesy i skalní stěny hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Na výhřevných svazích lze nalézt střevlíka Carabus hungaricus, saranči modrokřídlou (Oedipoda caerulescens), kudlanku nábožnou (Mantis religiosa) i velmi vzácnou kobylku ságu (Saga pedo). Můžeme zde pozorovat jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne), žluťáska úzkolemého (Colias chrysotheme) a martináče hrušňového (Saturnia pyri).

Skalní stepi jižní expozice skýtají vhodné prostředí ještěrce zelené (Lacerta viridis) a užovce hladké (Coronella austriaca), v lesích je běžný slepýš křehký (Anguis fragilis). Trvale hnízdí v rezervaci dudek chocholatý (Upupa epops), v lesích je hojný strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), datel černý (Dryocopus martius), žluva hajní (Oriolus oriolus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a l. šedý (Muscicapa striata). Soutěska a lom na Kotli jsou jediným místem pravidelnějšího zimního výskytu zedníčka skalního (Tichodroma muraria) v českých zemích. Ve stepních biotopech je dosti častá bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon). V puklinách skalních stěn byly nalezeny kolonie vzácného netopýra pestrého (Vespertilio murinus), v dutinách stromů kolonie n. stromového (Nyctalus leisleri). Pravidelně se v rezervaci vyskytuje i netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), n. černý (Barbastella barbastellus), a to včetně gravidních samic.

V minulosti byla rezervace mnohem více odlesněna a hospodářsky využívána. Les, který byl obhospodařován jako les nízký neboli pařezina, byl zdrojem palivového dříví a byl využíván zřejmě též k pastvě. Lesy rezervace jsou kategorizovány jako lesy zvláštního určení a zčásti i lesy ochranné, a lesní hospodářství je tak podřízeno cílům ochrany přírody. Těžiště péče o lesy chráněného území spočívá v náhradě nepůvodních dřevin autochtonními druhy, zejména v odstraňování akátu (Robinia pseudacacia) a pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima).

Hospodářské využívání bylo v minulosti mnohem intenzivnější. Od středověku bylo na Děvíně a Kotli otevřeno několik menších lomů. Na jihovýchodním svahu zasahovaly vinohrady až na území dnešní rezervace. Rezervací vede naučná stezka, která byla obnovena v roce 2005.

Na úpatí Děvína se nacházela lidská sídliště již v mladší době kamenné. V blízkosti sedla pod Děvičkami je doložena existence opevněného sídliště z mladší doby bronzové, jehož valy jsou dosud dobře zřetelné. Pozdně románský až raně gotický hrad Děvičky je poprvé doložen počátkem 13. století. Ze 14. století pocházejí již málo patrné zbytky hradu Neuhaus na skalách poblíž severního vrcholu Kotle.