Národní přírodní rezervace Hádecká planinka

Rezervace se nachází v jižní části Hádecké plošiny mezi Brnem a Bílovicemi nad Svitavou. Rezervace o výměře 79,5 ha byla nově vyhlášena v roce 2008.

Území je z převážné části budováno devonskými až spodnokarbonskými vápenci s bohatou fosilní faunou. K typickým zástupcům patří např. ostrakodi, ramenonožci, trilobiti, koráli, hlavonožci a konodonti. Na Šumbeře je vyvinuto drobné škrapové pole.

Teplomilná vegetace Hádecké plošiny je představována především šípákovými doubravami s dubem pýřitým (Quercus pubescens), dubem cerem (Quercus cerris) a dubem zimním (Quercus petraea), jeřábem břekem (Sorbus torminalis). V bohatém keřovém patře je typický klokoč zpeřený (Staphyllea pinnata), dřín jarní (Cornus mas), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), z bylin je nápadná bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) a třemdava bílá (Dictamnus albus). Pestrostí vynikají světliny a osluněné hrany s pryšcem mnohobarvým (Euphorbia polychroma), medovníkem meduňkolistým (Melittis melissophyllum), kosatcem mnohobarvým (Iris variegata), kavylem Ivanovým (Stipa pennata), koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis), růží bedrníkolistou (Rosa pimpinellifolia) a kriticky ohroženým hadincem nachovým (Echium maculatum). Na méně exponovaných stanovištích převládají porosty s habrem obecným (Carpinus betulus), dubem zimním a d. letním (Quercus robur), s dřínem jarním, svídou krvavou (Cornus sanguinea), v bylinném patře s hrachorem jarním (Lathyrus vernus), prvosenkou jarní (Primula veris), plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis), tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), silně ohroženým vstavačem osmahlým (Orchis ustulata) aj. Na chladnějších severních a severozápadních svazích (např. pod skalními sruby Šumbery) převažuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) s vtroušenou lípou srdčitou (Tilia cordata) a javory mléčem (Acer platanoides) a klenem (Acer pseudoplatanus). V podrostu nalezneme např. lýkovec jedovatý (Daphne mezerum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. Roste zde i kriticky ohrožený krtičník jarní (Scrophularia vernalis).

Z chráněných druhů motýlů zde žije např. lišaj dubový (Marumba quercus). Vzácná je osenice podbělová (Rhyacia lucipeta). Nápadný je náš největší brouk roháč velký (Lucanus cervus). Na celém území hnízdí řada drobných pěvců. Mezi nejhojnější patří sýkora koňadra (Parus major), sýkora babka (Parus palustris), budníček menší (Phylloscopus collybita) a pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla). Z drobných savců patří k nejhojnějším druhům norník rudý (Clethrionomys glareolus) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus).

Člověk ovlivňoval vápencový povrch Hádecké plošiny již v dávné minulosti. Na území dnešní rezervace byly těženy vápence, lesní porosty byly ovlivněny těžbou dřeva a pastvou dobytka. Celistvost lesa narušila výstavba radiokomunikační věže a přístupová komunikace. Blízkost Brna přináší silné zatížení pěšími návštěvníky i cykloturisty, kteří často nerespektují omezení vstupu do porostů a území znečišťují odpadky. Význam rezervace i problematiku ochrany přírody přibližuje naučná stezka „Hády a údolí Říčky“, s výchozím bodem u restaurace Velká Klajdovka.