Národní přírodní rezervace Javorina

Lesní porost na severním svahu Velké Javořiny (970 m n. m.), k. ú. Strání, okres Uherské Hradiště, V: 165,89 ha, n.v.: 560-935 m. Vyhlášena v roce 2007, její součástí jsou i dříve vyhlášené NPR Javořina a PR Javořina. Původní listnaté porosty ponechané samovolnému vývoji, tvořené převážně bukem, klenem a jasanem, ve vrcholové části pralesovitého charakteru. Vyhlášené ochranné pásmo tvoří vrcholová horská louka.

Podloží tvoří zvrásněné sedimenty bělokarpatské jednotky magurského flyše, javorinského souvrství, s drobně až středně rytmickými vrstvami s převahou pískovců (spodní paleocén - svrchní křída). Nejvyšší vrcholová část hřbetu má příkré svahy orientované převážně k severu a severozápadu.

Lesní porosty jsou tloušťkově i výškově diferencovány a mají pralesovitý charakter. Na bizarní tvary stromů při horní hranici lesní části významně působí vrcholový fenomén hřbetu Javořiny. V lesní části rezervace je vyvinuto několik typů lesní vegetace. Na mírnějších svazích jsou to květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum), na prudších sklonech na skeletovitých půdách suťové porosty (Lunario-Aceretum). Ve stromovém patru převládá buk lesní (Fagus sylvatica), spolu s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V podrostu se vyskytují sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a vrbovka alpská (Epilobium alpestre). Před časem zde byl nalezen i vzácný lišejník Thelopsis rubella. Na vrcholové louce dominuje smilka tuhá (Nardus stricta) a roste zde několik druhů orchidejí – hlavinka horská (Trausteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vstavač mužský (Orchis mascula).

Na vrcholové louce i v průsecích lesních cest žije ještěrka živorodá (Lacerta vivipara). V lesním porostu se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Hnízdí zde strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), kos horský (Turdus torquatus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a další lesní druhy. Vrcholová louka je hnízdištěm skřivana polního (Alauda arvensis), lindušky luční (Anthus pratensis) a bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Vyskytuje se zde celá řada bezobratlých, typických pro horské a karpatské lesy, zejména plži modranka karpatská (Bielzia coerulans), vlahovka karpatská (Monachoides vicinus) a skalnice lepá (Faustina faustina). Střevlíkovité brouky reprezentuje Pterostichus pilosus, P. foveolatus, Abax schueppeli subsp. rendschmidtii, Carabus obsoletus a další lesní druhy. Ve dřevě odumřelých buků se vyvíjí roháček bukový (Sinodendron cylindricum), ve starých choroších velmi vzácný brouk Mycetoma suturale. V pralese žijí vzácní nosatci Otiorrhynchus equestris, Donus ovalis, Barynotus moerens a Alophus weberi a velmi vzácný, vymírající hnojník Aphodius hoberlandti. Na horské louce a okraji lesa se vyskytuje vzácný dřepčík Minota halmae, mandelinky Chrysolina marcasitica a Ch. purpurascens. Pod kůrou padlých kmenů a v hrabance žijí horské druhy sekáčů Platybunus bucephalus a Ischyropsalis helwigi. Na březích potoků ve stržích žije náš největší sekáč Gyas titanus. Dosud zde bylo zjištěno 38 druhů pavouků.

Již v roce 1909 zde původní majitelé, Lichtenštejnové, vyhlásili ochranný režim podobný dnešnímu. V 50. letech se v lesním porostu provádělo odstraňování souší a vývratů. V současné době je území ponecháno přirozenému vývoji. Vrcholová louka je jednou ročně kosena.

V minulosti zde byly prováděny probírky, v současné době jsou však porosty ponechány přirozenému vývoji. Na celé ploše přirozeně zmlazuje javor klen, místy i buk.