Národní přírodní rezervace Jazevčí

Výměra rezervace 99,2 ha, výměra ochranného pásma 252,4 ha, nadmořská výška 340-475 m, k.ú. Javorník, Nová Lhota.

Komplex květnatých luk nad levým břehem řeky Veličky (Jamného potoka) na severovýchodních svazích Hradiska (636 m) mezi Suchovskými Mlýny a Javorníkem. Jazevčí je krajinářsky hodnotným územím květnatých luk s četnými chráněnými druhy rostlin a živočichů.

Podloží tvoří vrstvy vápnitých jílovců, slínovců a vápnitých pískovců bělokarpatské jednotky Magurského flyše. Hlavní půdou je kambizem typická i pseudoglejová, v bezprostředním okolí Veličky se nachází i fluvizem.

Rovnější svahy pokrývají teplomilné travní porosty se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), místy i válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). Vyskytuje se zde řada vzácných a chráněných bylin, mimo jiné desítka orchidejí. K nejvýznamnějším patří prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica), tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea) a rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis). Roztroušeně po celém území rostou i vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač vojenský (O. militaris), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) a hlavinka horská (Traunsteinera globosa).

Dalšími pozoruhodnými rostliny jsou mečík obecný (Gladiolus imbricatus), kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (I. graminea), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), hořec křížatý (Gentiana cruciata) a zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria).

Na pramenných výchozech se místy vytvořily drobné mokřiny se sítinou sivou (Juncus inflexus), v nichž roste např. orchidej prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kapradinka hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) nebo šáchor hnědý (Cyperus fuscus).

Na okrajích luk a v lesích na jaře rozkvétá sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Křoviny zdobí i dřín obecný (Cornus mas).

Na území rezervace hnízdí mnohé druhy ptáků, jako např. strnad luční (Miliaria calandra), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a obecný (L. collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a černohlavý (S. torquata), žluva hajní (Oriolus oriolus).

V lesích a v jejich blízkosti se vyskytuje plaz slepýš křehký (Anguis fragilis) a obojživelníci kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) nebo skokan hnědý (Rana temporaria).

V území lze zastihnout několik vzácných druhů píďalek. Vyskytují se zde i vzácní fytofágní brouci, např. nosatec Alophus weberi, dřepčík Longitarsus brunneus, štítonoš Cassida ferruginea, krytonosec Mogulones larvatus a další. Dosud zde bylo zjištěno 21 druhů rovnokřídlého hmyzu, 16 druhů mravenců a 4 druhy sociálních vos.

Pro udržování dobrého stavu vegetace je nezbytné pravidelné kosení. Luční plochy nepřístupné pro mechanizovanou sklizeň však byly v minulosti opuštěny a začaly zarůstat náletem dřevin, především v severovýchodní části území. Koncem osmdesátých let 20. století bylo více než 15 ha těchto ploch vyčištěno a jsou nyní pravidelně koseny. Připravuje se i extenzivní pastva ovcí na nejprudších svazích.