Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny

Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny byla vyhlášena v roce 1972 na severních svazích Ještědského hřbetu (v oblasti tzv.Kryštofových hřbetů). Nachází se nedaleko od Liberce, mezi obcemi Karlov pod Ještědem a Kryštofovo údolí. Celková výměra chráněného území je 43,78 ha, tvar je značně nepravidelný a protažený ve směru V–Z. Velikost ochranného pásma v zákonné šíři 50 m činí 24,61 ha. Území leží v nadmořské výšce 360 – 580 metrů, svahy jsou mírné až extrémně strmé. Ve východní části jsou orientovány na JZ, v západní části pak na SZ-Z. NPR se nachází přibližně 0,5 km od železniční stanice Karlov na trati Liberec – Česká Lípa. Je ohraničeno lesními cestami, jeho středem prochází turisticky značená pěšina. Území je proťato železniční tratí, která ovšem podchází vlastní rezervaci tunelem. Předmětem ochrany je ekosystém květnatých bučin na krystalických vápencích se zachovalou kalcifilní květenou, který v širším regionu nemá obdobu.

Chráněné území se nachází na návětrné SZ straně Ještědského hřbetu. Zdejší klimatické charakteristiky jsou ovlivněny jednak expozicí, dále pak blízkostí horské skupiny Ještědu, kulminující v nadmořské výšce nad 1000 metrů. Průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 850 mm a průměrné roční teploty dosahují 6,5°C.

Geologickým podložím jsou krystalické vápence až dolomity a fylitické droby až fylity. Jsou nejasného stáří, s největší pravděpodobností však pocházejí ze starších prvohor. Na místy velmi strmých svazích vystupují občasné skalní výchozy a čtvrtohorní suťové sedimenty, na některých místech překrývající třetihorní fluviální sedimenty. Půdy jsou tvořeny převážně kambizeměmi a místně podzoly.

NPR je fragmentem přírodě blízkého listnatého lesa a jakýmsi ostrovem v přeměněných lesních komplexech Ještědského hřbetu, kde bez ohledu na lesní vegetační stupně jednoznačně dominuje smrk. Území rezervace je tvořeno převážně vápnomilnými bučinami s přechodem do květnatých bučin, v menší míře zde rostou také acidofilní bučiny a suťové lesy. Kromě buku lesního (Fagus sylvatica) se v porostní směsi uplatňuje javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) nebo smrk ztepilý (Picea abies). Bylinný podrost je velmi bohatý, bylo zde dosud nalezeno celkem 230 taxonů cévnatých rostlin. Kromě běžných lesních rostlin zde nalezneme řadu velmi cenných druhů. Patří k nim například měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), áron plamatý (Arum maculatum), okrotice červená (Cephalanthera rubra) a bílá (C. damasonium), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) nebo unikátní kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla).

Fauna NPR Karlovské bučiny není nijak mimořádná a patří k ní běžné druhy odpovídající danému stanovišti. Staré listnáče jsou vhodným prostředím pro život dutinových ptáků. Hnízdí zde například datel černý (Dryocopus martius) nebo strakapoud velký (Dendrocopos major). V území se myslivecky hospodaří, ovšem právě nevhodný myslivecký management vedl ke zvýšení početních stavů spárkaté zvěře, zejména jelení a srnčí, a k uplatnění introdukované mufloní zvěře ve zdejším ekosystému. Právě spárkatá zvěř je rozhodujícím limitem nejen pro zdárné odrůstání přirozené obnovy místních dřevin, ale silně ovlivňuje také bylinné patro.

Polohy krystalických vápenců a dolomitů jsou zde příznivé pro vznik krasových jevů. Na nedalekém Velkém Vápenném vrchu se nachází Západní jeskyně o délce přes 350 metrů s bohatou krápníkovou výzdobou (excentrické krápníky, heliktity). V bezprostřední blízkosti NPR, v údolí potoka Rokytky, nalezneme menší podzemní prostory, některé také bohatě vyzdobené (např. Nedobytná jeskyně). Na okraji rezervace jsou staré štoly, pozůstatky historických důlních děl na stříbronosných rudných žilách. Podzemí Ještědského krasu a zdejších štol je oblíbeným zimovištěm několika druhů netopýrů, mezi nimiž dominuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Část toku Rokytky je navržena jako evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 pro vranku obecnou (Cottus gobio).