Národní přírodní rezervace Karlštejn

NPR Karlštejn byla zřízena v roce 1955. Převážně lesnaté území se rozkládá severně od Berounky mezi Berounem, Vráží, Mořinou, Karlštejnem a Srbskem a je členěno údolími potoků Budňanského, Bubovického a Loděnického. Svou rozlohou (1547 ha) to je nejrozsáhlejší zvláště chráněné území Českého krasu. Území je součástí Evropsky významné lokality Karlštejn-Koda.

V přirozených i lomových odkryvech tu je možné sledovat profil geologickými vrstvami od spodního siluru až do středního devonu (ukázkovou lokalitou je např. Budňanská skála v Karlštejně). Profil vulkanickou facií siluru v oblasti tzv. Svatojánského vulkanického centra leží v západní části rezervace v údolí Berounky. Světově proslulé jsou zdejší paleontologické lokality a krasové jevy povrchové i podzemní. Ve čtvrtohorách se v okolí krasových pramenů usazovaly vápnité pěnovce. Podle střídání jejich různých vrstev lze usuzovat na klimatické změny v nejmladší geologické minulosti.

Území pokrývá velmi pestrá škála biotopů podmíněných vápencovým podložím a reliéfovou rozmanitostí. V potočních údolích nalezneme lužní lesy, na příkrých stinných svazích lesy suťové. Nejčastějším lesním typem jsou dubohabrové lesy. Vlhčí severní svahy hostí okroticové bučiny, zatímco na suchých jižních svazích se rozkládají teplomilné mochnové a hrachorové doubravy s dubem pýřitým (Quercus pubescens), s dřínem (Cornus mas), s hrachorem panonským chlumním (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), hlaváčkem jarním (Adonanthe vernalis) a s endemickým jeřábem krasovým (Sorbus eximia). Na skalních výchozech a na jižních a západních svazích jsou vyvinuta suchomilná a teplomilná nelesní společenstva, zejména kostřavové a pěchavové trávníky. V nich roste například celoevropsky ohrožený včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), který se v Čechách vyskytuje pouze v Českém krasu. Vápencový geologický podklad oblasti podporuje výskyt vzácných divoce rostoucích druhů orchidejí, z nichž je nejnápadnější vstavač nachový (Orchis purpurea) nebo okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). V dubohabrových lesích se na několika místech vyskytuje mizející zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia). Roste tu také velký počet druhů vápnomilných mechorostů a teplomilných hub, z nichž některé jsou velice vzácné, např. hřib královský (Boletus regius), ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) nebo lanýž letní (Tuber aestivum). Bohatá je i fauna, zejména bezobratlých živočichů. Na vápence jsou vázány mnohé druhy plžů, například ovsenka skalní (Chondrina avenacea), která žije v České republice pouze v Českém krasu. V přirozených listnatých lesích se vyvíjí náš největší brouk roháč velký (Lucanus cervus), v teplomilných trávnících sídlí dravý ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius) ze skupiny síťokřídlého hmyzu nebo pavouk stepník rudý (Eresus cinnaberinus). V opuštěném lomu Paraple žije čolek velký (Triturus cristatus). V opuštěných lomech hnízdí výr velký (Bubo bubo), v lesích včelojed lesní (Pernis apivorus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Na stepích podél Berounky se vyskytuje pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a na Loděnickém potoce ledňáček říční (Alcedo atthis). Zdejší štoly a jeskyně jsou významnými zimovišti mnoha druhů netopýrů, např. netopýra černého (Barbastella barbastellus) a netopýra velkého (Myotis myotis). Setkat se zde můžeme i s vrápencem malým (Rhinolophus hipposideros).

V desítkách jeskyní jsou zachovány i doklady osídlení pravěkým člověkem. V krasové dutině pěnovcové kupy ve Svatém Janu pod Skalou byla podle středověké legendy poustevna svatého Ivana.

Národní přírodní rezervace Karlštejn byla pro svůj celoevropský význam oceněna v roce 2000 prestižním Diplomem Rady Evropy.

Územím prochází více tras značených turistických cest. Doporučujeme projít území po červené značce od hradu Karlštejna směrem k Dubu sedmi bratří, dál ke Králově studni a k Bubovickým vodopádům, okolo Doutnáče do Svatého Jana pod Skalou a odtud do Berouna. S touto trasou se částečně kryjí trasy naučných stezek Svatojánský okruh (začátek a cíl je ve Svatém Janu pod Skalou) a Karlštejn (nástupní místa jsou v obcích Srbsko a Karlštejn).