Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny

Jde o soubor pěti samostatných rašelinišť v okolí osady Kladská s významnou vodohospodářskou funkcí, vyhlášený jako chráněné území již v roce 1933. V průběhu vývoje rašelinišť se zde vytvořila charakteristická rostlinná a živočišná společenstva s řadou vzácných a ohrožených druhů. Při okraji části Tajga je vedena naučná stezka „Kladská“.

V lednu roku 2005 bylo dohodou mezi Správou ochrany přírody, Správou CHKO Slavkovský les a státním podnikem Lesy ČR, LZ Kladská, vytvořeno v části Tajga bezzásahové území, tj. ponechání vybraných částí lesa samovolnému vývoji bez zásahu člověka.

Jednotlivé části NPR Kladské rašeliny: 
Husí les – katastrální území Mariánské Lázně, výměra 14,93 ha,
nadmořská výška 800–810 m.n.m.
Lysina – katastrální území Lázně Kynžvart, výměra 42,90 ha,
nadmořská výška 922–955 m.n.m.
Malé rašeliniště – katastrální území Prameny, výměra 7,11 ha,
nadmořská výška 823–827 m.n.m.
Paterák – katastrální území Lázně Kynžvart, Prameny, Vranov u Rovné,
výměra 93,30 ha, nadmořská výška 816–836 m.n.m.
Tajga – katastrální území Mariánské Lázně, Prameny, výměra 133,39 ha,
nadmořská výška 797–836 m.n.m.

Podloží Tajgy, Husího lesa a Malého rašeliniště je tvořeno středně zrnitou až hrubozrnnou muskovitickou krušnohorskou žulou typu Kladská, Lysiny pak lithno-topazovou hrubozrnnou krušnohorskou žulou typu Jelení. Z hornin se hojně vyskytují grafitické břidlice a rohovce, kontaktní rohovce, amfibolity a kvarcity.

Rašeliniště, vznikající v období před více než 10 000 lety, tvoří vrchovištní typ s maximální dosaženou mocností rašeliny 6 metrů.

Většina plochy vrchovišť je pokryta blatkovými bory pralesovitého charakteru s dominantní borovicí blatkou (Pinus rotundata) a podmáčenými smrčinami s převládajícím smrkem ztepilým (Picea abies). V části Lysina je borovice blatka nahrazena borovicí bažinnou (Pinus × pseudopumilio). Vzácně bývá přimíšena bříza pýřitá (Betula pubescens) a olše lepkavá (Alnus glutinosa).

V podrostu převládají četné druhy mechorostů, zejména rašeliníků. Bohatě je zastoupen rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), rašeliník červený (Sphagnum rubellum) a rašeliník Russowův (Sphagnum russowii).

Dominantními druhy bylinného patra v blatkových porostech jsou suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), keříčky brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), vřesu obecného (Calluna vulgaris), brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea), šichy černé (Empetrum nigrum) a klikvy bahenní (Oxycoccus palustris). Z ostatních rostlinných druhů je hojná vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Na chudých rašelinných půdách se  specifickým způsobem života přizpůsobila drobná masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

V rašelinných smrčinách se počátkem května objevují bílé až narůžovělé květy sedmikvítku evropského (Trientalis europaea).

Rozsáhlé a málo přístupné prostory Kladských rašelinišť se staly domovem i mnohých živočišných druhů. Nejvýznamnějším zjištěným druhem bezobratlých v území je perleťovec severní (Boloria aquilonaris).

Z hmyzu jsou hojně zastoupeni zástupci řádu brouci (Coleoptera): střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík lesní (Carabus silvestris), střevlík fialový (Carabus violaceus), střevlíček obecný (Pterostichus vulgaris), hrobařík černý (Nicrophorus humator), potápník vroubený (Dytiscus marginalis), kovařík páskovaný (Athous vittatus) nebo tesařík obecný (Leptura rubra). Z řádu motýli (Lepidoptera) je častý lišaj borový (Sphinx pinastri), žluťásek borůvkový (Colias paleano), perleťovec mokřadní (Boloria aquilonaris) a modrásek černolemý (Plebejus argus).

Vlhké prostředí přitahuje některé zástupce obojživelníků a plazů: ropuchu obecnou (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), čolka horského (Triturus alpestris); ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), užovku obojkovou (Natrix natrix) a zmiji obecnou (Vipera berus).

Na rašeliništi a v jeho blízkém okolí přetrvává populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Pravidelně tu hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a strakapoud velký (Dendrocopus major). Z ostatních druhů lze zahlédnout v oblasti Kladské ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes), křivku obecnou (Loxia curvirostra), čečetku zimní (Carduelis flammea), čížka lesního (Carduelis spinus), pěvušku modrou (Prunella modularis), pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs), kukačku obecnou (Coculus canorus), šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris), hýla obecného (Pyrrhula pyrrhula), konipase horského (Motacilla cinerea), střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes), skřivana lesního (Lullula arborea) a strnada obecného (Emberiza citrinella). V bezrostředním okolí části Tajga, byli v hnízdním období zjištěni kos horský (Turdus torquatus) a vodouš kropenatý (Tringa ochropus).

Ze savců je hojná populace jelena lesního (Cervus elaphus), jelena siky (Cervus nippon) a prasete divokého (Sus scrofa). Od roku 1996 se v nepřehledných zákoutích usídlila naše největší kočkovitá šelma rys ostrovid (Lynx lynx). Menší a drobné savce zastupuje veverka obecná (Sciurus vulgaris), norník rudý (Clethrionomys glareolus), rejsek malý (Sorex minutus) a rejsek obecný (Sorex araneus).