Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn

Území o rozloze 195 ha zaujímá vrcholovou část Kněhyně (1257 m n. m.) a nehlubokým sedlem oddělený masiv Čertova mlýna (1206 m n. m). Od roku 1989 jsou zde chráněny jedinečné zbytky přirozených lesních porostů vysokohorského typu. Hojné skalní výchozy a pseudokrasové jevy.

Oblast je v centru vývoje godulských vrstev flyše. Na prudkých svazích je patrná silná fluviální modelace, zvláště v pramenných kotlech Bystrého, Magurky a Kněhyně. Svahy jsou překryty balvanitým pláštěm, především amfiteátr Bystrého potoka nabývá charakter kamenného moře. Na obou vrcholech jsou věnce skalisek. Západní svah Čertova mlýna a východní svah Kněhyně jsou postiženy starými sesuvy a rozeklaním skalních bloků s četnými tvary pseudokrasu. Půdy jsou mělké skeletovité horské podzoly. Nadmořská výška: 940 – 1257 m

V nižších polohách, na závětrných a na jižně orientovaných svazích jsou bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, které v tomto území představují původní lesní vegetaci. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), v menší míře pak javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). V bylinném patře roste například samorostlík klasnatý (Actaea spicata), žindava evropská (Sanicula europaea), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera) a ječmenka lesní (Hordelymus europaeus), borůvka (Vaccinium myrtillus). V horských bučinách asociace Aceri-Fagetum jsou součástí bylinného podrostu mimo jiné dominantní papratka horská (Athyrium distentifolium) a další druhy, jako např. pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) a mléčivec alpský (Cicerbita alpina). Nejvyšší polohy zaujímají horské smrčiny svazu Athyrio alpestris-Piceion. Stromové patro je tvořeno především smrkem ztepilým (Picea abies), poměrně hojný je i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V bylinném patře se uplatňují především kapraďorosty, mimo jiné i žebrovice různolistá (Blechnum spicant), ve vrcholových částech doplněné o třtinu chloupkatou (Calamagrostis villosa) a borůvku (Vaccinium myrtillus). Prosvětlená místa jsou stanovištěm oměje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum).

Nejstarší stromové patro na vrcholech je z větší části v důsledku fyzického stáří, působením imisí a kůrovce odumřelé. Pod ochranou souší a padlých kmenů probíhá místy velmi úspěšné přirozené zmlazování dřevin

Zajímavostí této lokality je jediný druh našeho slepého střevlíčka Pseudanophthalmus pilosellus. Kromě několika dalších beskydských vrcholů se tento karpatský druh nikde jinde v České republice nevyskytuje. Lesy jsou biotopem mnoha ptáků, jako např. jeřábka lesního (Bonasa bonasia), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopus leucotus), krkavce velkého (Corvus corax) a lejska malého (Ficedula parva). Území je jednou z posledních lokalit s možným výskytem tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Strmé horské svahy Kněhyně i Čertova Mlýna, hustě zarostlé vegetací, vyhovují nárokům rysa ostrovida (Lynx lynx). V posledních letech byl v masivu Kněhyně několikrát pozorován medvěd hnědý (Ursus arctos). V odlehlých stráních a údolích nachází potřebný klid také nejvýznamnější druh spárkaté zvěře v této oblasti - jelen evropský (Cervus elaphus).

Vzhledem k těžko přístupnému terénu se na obou vrcholech dochovaly rozsáhlé plochy přirozených lesů, dnes dosahující stáří 160-180 let. Nejstarší stromy jsou z větší části v důsledku fyzického stáří a působením imisí odumřelé, ale probíhá úspěšné zmlazování. Dochází tu k rozpadu lesa a nastupuje fáze zmlazovací. Výraznými lidskými zásahy ještě před vyhlášením rezervace prošlo jihovýchodní úbočí Čertova mlýna a západní svah Kněhyně. Po odtěžení porostů poškozených imisemi a zejména teplotním zvratem na přelomu r. 1978/79 bylo provedeno umělé zalesnění, převážně nepůvodním smrkem. V sedle mezi vrcholy je menší horská louka – polana, sloužící v minulosti pastvě ovcí. Část území bude ponechána přirozenému vývoji

K návštěvě NPR lze využít červeně značenou turistickou trasu ze sedla Pustevny, kam se dostaneme např. lanovkou z Trojanovic. Od hranice NPR v sedle pod Tanečnicí následuje namáhavý výstup na vrchol Čertova mlýna. Asi 100 m od vrcholu ve směru na Martiňák je v lese neobvyklý skalní útvar – Čertův stůl, připomínající megalitickou stavbu. Po této malé odbočce se vrátíme a po červené značce sestoupíme k severu do sedla Kněhyňská louka. Zde pomníček odbojářů, rozvaliny salaše a odbočka ke studánce. Horským pralesem sestoupíme k rozcestí u lovecké chaty a po široké lesní cestě k malované dřevěné kapli v údolí říčky Čeladenky, na horním konci obce Čeladná.