Národní přírodní rezervace Koda

NPR Koda byla vyhlášena již v roce 1952 na rozloze 463,64 ha. Patří mezi nejstarší chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Je to členité a převážně zalesněné území na jih a západ od Berounky mezi Tetínem, Tobolkou a Srbskem. Území je součástí Evropsky významné lokality Karlštejn-Koda.

Geologickým podkladem území jsou devonské usazené horniny (především vápence). Motivem ochrany je tu především soubor vápnomilných ekosystémů zahrnující všechny hlavní biotopy Českého krasu. V údolích potoků jsou maloplošně zastoupeny porosty lužního lesa, strmé stinné svahy kryje suťový les s charakteristickým výskytem jedovatého oměje vlčího moru (Aconitum lycoctonum). Ve vyšších polohách a na povlovnějších svazích tyto lesy pak přecházejí v dubohabřiny s bohatým bylinným patrem, patrným zvláště v jarním aspektu, kdy kvete např. jaterník podléška (Hepatica nobilis). Lokálně v území nalezneme vápnomilné bučiny s výskytem okrotice červené (Cephalanthera rubra) a s dobře zmlazujícím bukem (Fagus sylvatica). Pro mělké půdy a výhřevné horní části převážně jižních a jihozápadních svahů jsou charakteristické teplomilné doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) a dubem pýřitým neboli šipákem (Quercus pubescens), s dřínem (Cornus mas) a vzácně s endemickým jeřábem krasovým (Sorbus eximia). V bylinném patře je charakteristická kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), třemdava bílá (Dictamnus albus) a vstavač nachový (Orchis purpurea). Tyto porosty plynule přecházejí do xerotermních trávníků a skalních stepí, které na území rezervace představují primární bezlesí. Z trav tu dominuje zejména kostřava waliská (Festuca valesiaca) a kavyl Ivanův (Stipa joannis), z širokolistých bylin charakteristických pro Český kras tu roste například žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum) nebo devaterník šedý (Helianthemum canum) a tařice skalní (Aurinia saxatilis). Vzácně se tu vyskytuje i včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), celoevropsky ohrožený rostlinný druh. V území je známo velké bohatství druhů vápnomilných mechorostů, např. bokoplodka kostrbatá (Pleurochaete squarrosa) nebo podhořanka lesklá (Porella arboris-vitae), hub, jako např. káčovka ploská (Biscogniauxia simplicior), muchomůrka Beckerova (Amanita beckeri) a hlíza vrásčitá (Hymenogaster verrucosus), a teplomilných bezobratlých živočichů, zejména měkkýšů, jako je např. kuželovka skalní (Pyramidula rupestris) či ovsenka skalní (Chondrina avenacea), pavouků, jako je např. stepník rudý (Eresus cinnaberinus), sklípkánek černý (Atypus piceus), a hmyzu, jako je např. ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), ušatka kůrová (Ledra aurita), chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) a mnozí další. Endemickým druhem povodí dolní Berounky je plž vřetenka lesklá (Bulgarica nitidosa). V Císařské rokli a v údolí Kodského potoka (Údolí děsů) se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v oblasti Tobolského vrchu čolek velký (Triturus cristatus). Žijí tu ohrožené druhy lesních ptáků, např. holub doupňák (Columba oenas) v jediné stálé populaci na území CHKO Český kras a luňák hnědý (Milvus migrans). Na skalních stepích bývá zastižena užovka hladká (Coronella austriaca). V opuštěném Tomáškově lomu má hnízdní kolonii kavka obecná (Corvus monedula), výr velký (Bubo bubo) a občasně tu zimuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria). Pod vyvěračkami v Císařské a Kodské rokli se tu vytvořily pozoruhodné soustavy kaskád ze čtvrtohorních sladkovodních sedimentů – pěnovců. Na území NPR Koda je rovněž evidováno téměř 50 jeskyní a krasových dutin, z nichž některé byly využívány člověkem již v období pleistocénu (ve starší době kamenné).

Při návštěvě území doporučujeme vyrazit ze Srbska z železniční zastávky po žluté turistické značce proti proudu Kodského potoka. U rybníčku na Kodě je pak možné pokračovat dál po žluté značce směrem ke Koněpruským jeskyním nebo se vydat po modré značce do obce Tetín.